Pamtnk nrodnho psemnictv vznikl v roce 1953 jako muzeum esk literatury v prostorch Strahovskho kltera. Dne 14. dubna 1950 byli premonstrti donuceni opustit Strahovsk klter, ve kterm zstala rozshl Strahovsk knihovna. Nrodn kulturn komise do nj svela knihovn fondy i z jinch klter, i proto, e zde chtl ministr kolstv Zdenk Nejedl vybudovat Museum nrodnho obrozen a poslze Pamtnk nrodn kultury s drazem na literaturu, popisuje Zdenk Freisleben, editel Pamtnku nrodnho psemnictv (PNP).
V lednu 1952 byl zzen Pamtnk nrodn kultury s fondem 530 tisc svazk z klternch knihoven. Do Strahovskho kltera se nasthoval i stav pro eskou literaturu SAV, kter pipravil expozici vvoje esk literatury, kterou byl 8. kvtna 1953 pedstaven nov Pamtnk nrodnho psemnictv.
V 60. letech se PNP stal vznamnou kulturn instituc. Sice v nevyhovujcch prostorech gotickch sl a chodeb, ale s obrovskm zjmem o modern i historickou literaturu podali pracovnci pamtnku rzn vstavy, pednky, kulturn poady, autorsk ten a dal. Bohat kulturn a literrn program utlumila normalizace.
V ervenci 1990 byl Strahovsk klter vrcen premonstrtm. Potilo je, e v dobrm stavu zstala knihovna a mnoh prostory kltera. Domluvili jsme se s nimi proto na pronjmu jednoho stometrovho slu pro vstavy a zzem. Stl expozice byla zruena a tematick vstavy se konaly na rznch mstech, teba v letohrdku Hvzda, popisuje Zdenk Freisleben. Tehdy se zvaovalo i zruen celho pamtnku a rozdlen jeho sbrek mezi Nrodn muzeum, Nrodn galerii a Nrodn knihovnu.
PNP spravuje ti sbrkov fondy literrn archiv, knihovnu a umleck sbrky. Mme nejen knihy a osobn pedmty litert, ale i jejich sbrky, napklad pozstalost Jiho Karska ze Lvovic, kter byl nejen spisovatelem, ale tak sbratelem umn, knih a zajmavch pedmt. Rozdlenm mezi vce instituc by sbrka ztratila svou hodnotu i vznam, vysvtluje Zdenk Freisleben.
Pamtnk tak ml velmi cenn pedmty a materily, ale chybly mu vlastn prostory a u pro vstavy, nebo na bdn i depozite. V roce 2007 se podailo zskat budovu v Bubeni a nsledujc rok bval kasrny v Litomicch, ze kterch postupnmi rekonstrukcemi vznikly v letech 20102016 modern depozite. Radost z vlastnho zzem zhy zkalily restitun nroky hlavnho msta na bvalou Petschkovu vilu.
Nevedn majitel
Petschkovi patili mezi nejbohat rod v obdob prvn republiky. Vnuk chudho idovskho podomnho obchodnka z Peek Moses Petschek vydlal na pjkch a nkupech pozemk tolik penz, e koupil akcie Mosteck uheln spolenosti.
Jeho ti synov u kontrolovali tm 50 % tby hndho uhl v Evrop, zaloili banku a podnikali i v dalch odvtvch. Po rozen nacismu v Nmecku a pohrani si zanali uvdomovat mon nebezpe a v roce 1938 vtinu svch firem prodali a odsthovali se i s osobnmi pedmty a vybavenm domcnosti nejprve do Anglie a pak do Spojench stt.
Ve 20. a 30. letech si v Bubeni postavili brati Otto a Bedich luxusn vily pro sv rodiny (v jedn sdl americk velvyslanectv a v druh rusk). Dcera Julia, Marianne Gellertov-Petschkov si vyhldla pozemek v dnen ulici Pellova 44/22. V roce 1926 ho koupila i se stavebnm povolenm na modern sdlo od Maxe Spielmanna, kter navrhl nedalekou vilu pro jejho bratrance Ottu.
Tento nvrh opulentn vily ve stdmm stylu nmeckho art deca nebyl realizovn a zejm nespokojen Julius Petschek oslovil francouzskho architekta Armanda Siegwalda, aby navrtil dispozice a styl stavby do stylu vil rodin Petschkovch. Pseudobarokn zmeek s vysokmi francouzskmi okny, mansardovou stechou, bohat msovanou a rustikovanou fasdou vak z neznmch dvod nebyl realizovn v plnm rozsahu, popisuje architekt Zdenk ilka, kter projektoval kompletn rekonstrukci vily z roku 1928.
Do vily se vstupovalo pod sloupovm portikem z zk bon strany, schodit do patra bylo a na druh stran budovy, kuchyn se nachzela uprosted v zamlenm slavnostnm vstupu a na jin stran vznikl park pstupn z pzem, popisuje.
Marianne Gellertov-Petschkov toti vilu opustila dve, ne byla finln dostavna. Pvodn pln potal jet s jednm kdlem a slavnostnm elipsovitm schoditm v rizalitu zakonenm lucernou prosvtlujc cel prostor (dnes jsou zde zasedac mstnosti s vhledem na trojsk svah).
Za vlky se do domu nasthovala nmeck sprva a pozdji pevedl stt zkonfiskovan majetek na prask magistrt do tmsn sprvy, popisuje Zdenk Freisleben.
Vilu zskalo botanick oddlen Nrodnho muzea, ale pak ji dostalo ministerstvo zahrani, kter ji v roce 1958 propjilo velvyslanectv nsk lidov republiky, kter zde provedla razantn stavebn pravy, vetn pstavby vchodn kdla a domu v zahrad.
V roce 2002 velvyslanectv budovy opustilo a vila dalch osm let chtrala. Pamtnk nrodnho psemnictv ji sice zskal od sttu v roce 2007, ale 34 roky trvalo vyeen restitunch nrok hl. m. Prahy. V roce 2017 konen zaala celkov rekonstrukce. Pekvapen se objevovala na kadm kroku.
Prochzka literaturou
Uvnit budovy se nedochovaly dn pvodn prvky, jen ptimetrov stropy, co otevelo monosti volnjho lenn interiru s drazem na jeho racionln vyuit.
Odstranili jsme strop mezi pzemm a 1. patrem a do uvolnnho prostoru jsme vloili ocelovou konstrukci pro mezipatro s depozitem, vysvtluje Zdenk ilka. Nad nm vznikla badatelna s krsnm vhledem do parku, studovny a kancele. V pzem se nachzej vstavn prostory, kter pokrauj do podzem, kde je i kinosl.
Na snahou bylo vytvoit funkn muzeum literatury. Ze Strahova jsme znali rozsah expozic, v nov budov jsme je chtli pojmout nov a s vt variabilitou krtkodobch vstav. Prezentace literatury nen tak atraktivn jako vstava umleckch dl a zrove rukopisy, grafiky a dal listinn pamtky lze vystavovat na svtle maximln ti msce, pak je teba je uloit zpt do tmy. Proto jsme se rozhodli vytvoit nestlou expozici, kter zstv ve sv vnj podob, ale jednotliv exponty se prbn mn, pibliuje ideu muzea Zdenk Freisleben.
Zatmco na Strahov sledovala expozice literrn historii, zde prochzte dleitmi milnky. Kad tma m svj oddlen prostor a nepmo na sebe navazuj. Jako mylenkov bubliny se sousted v pzem kolem hlavn chodby uprosted.
Ze sloupovho portiku vchzte do svtl haly s vysokm stropem, kter kopruje pvodn vku a dv tuit velkolepost rodinn vily. Pokladna po lev stran nechv vyniknout kavrnu a vstup do expozice. Do tmatu vs uvede ernobl abeceda s vjimenmi dly esk avantgardy spojenmi s psmeny.
Provzanost s exilem dokld dlo Milady Soukov. Expozice Kritickho msnku ukazuje jeho autory i jejich vzjemn vazby. Ponote se do neobyejnho svta grafika a literta Josefa Vchala. Poodhalte samizdatovou literaturu a v podzem nahldnete na esk nrodn obrozen jako na obdob hledn identity skrze jazyk.
Exponty dopluj tematick videa od Jakuba Jansy a voln poloen knihy, kter si mete prolistovat nebo se rovnou zast. V panteonu najdete vedle bust spisovatel i jejich osobn pedmty, teba ehliku Boeny Nmcov. Karel Hynek Mcha se pedstavuje v rznch podobch.
Literrn symbol je zkladem kulturnho sebevdom, ukazujeme, jak se jeho vnmn promovalo. Samostatn prostor jsme vnovali i Jimu Karskovi ze Lvovic, jeho pozstalost tvo zklad na sbrky a kter byl osobnost s mnoha pesahy, dopluje Zdenk Freisleben.
Muzeum literatury poutav pedstavuje mnohovrstevnatost naich djin i bohatou literrn tvorbu formou vnmn informac ve 21. stolet. Vzdun expozice s dvojjazynmi popisky dopluj QR kdy s podrobnostmi a rozshl audiovizuln obsah.
Dti provz zvtko knihomol a zbavn aktivity. Muzeum literatury oivuj nvtvnci, proto je vedle vstav v plnu i pestr literrn program nap nry. Pt rok se mete tit na dal zmny v expozicch, vstavu Franze Kafky nebo na nejkrsnj esk knihy roku.
