Nejstarší zmínka o hradu pochází z roku 1278. Prvním známým majitelem byl Tas z Vízmburka, krátkou dobu podkomoří krále Václava II. Osud hradu zpečetil rok 1447, kdy byl poslední majitel Jiří z Dubé donucen prodat ho Slezanům, kteří jej zapálili a pobořili.

V letech 1972–1985 probíhal rozsáhlý archeologický výzkum. Nenašel se však nikdo z památkového ústavu, kdo by o hrad projevil zájem a zajistil stabilitu zdiva. Proto až do roku 2008 chátral a zřícenina se postupně rozpadala.

V roce 2002 bylo založeno Sdružení pro Vízmburk s cílem památku vzkřísit, o deset let později vznikl projekt na záchranu hradu a hned v následujícím roce se uskutečnila první část oprav. Záchranné práce poté probíhaly ve formě brigádnické činnosti.

V roce 2017 se objevil dotační titul v rámci česko-polské spolupráce a díky schválení projektu mohly začít v roce 2020 rozsáhlé opravy. Vybrané firmy pracovaly od března do prosince. Zednická firma obnovila rozpadlé zdivo a propadlé klenby sklepů a sanovala zborcené líce zdiva.

Ocelářská firma vytvořila konstrukce pro zastřešení a schodiště k vchodu do hradu a na terasy na věži. Tesařská firma pak instalovala dřevěné krokve, bednění a střešní krytinu.

V závěrečné fázi se následující jaro pokračovalo vlastními silami v pracích, které nebyly součástí projektu, a také se instalovala výstavní expozice. Po mnoha letech se do zdiva vrátily zdobené hlavice kleneb, červená ostění i další architektonické prvky.

Vznikla hodovní místnost s figurínami v dobovém oblečení, nainstalovala se replika kachlových kamen a středověkého okna. Ve vitrínách jsou repliky archeologických nálezů a vystaveny jsou i zdobené truhly a příborník. V jednom ze sklepů mohou návštěvníci zhlédnout vizualizaci hradu z počátku 15. století. Slavnostní zpřístupnění hradu veřejnosti se uskutečnilo 29. května 2021.

Zdařilé rekonstrukce jsou k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.

Podíl.