ŽIVĚ: Velkopáteční bohoslužba z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech (zdroj: ČT)
Je Velký pátek, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Na památku jeho utrpení na křížové cestě se v kostelech konají obřady. Je to i den přísného půstu. V Česku je Velký pátek od roku 2016 svátkem. Česká televize nabízí na programu ČT2 přímý přenos Velkopáteční bohoslužby z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Velký pátek je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků – lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví zhruba ve čtyřicetii zemích světa, například ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen.
Pašije s orchestrem, v divadle či na vodním hradě
Velký pátek nabídne kromě církevních obřadů také speciální kulturní akce, tradičně mezi ně patří třeba různá provedení Pašijí, tedy vyprávění o utrpení Ježíše Krista.
V Praze zazní Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha v hudebním provedení Symfonického orchestru hlavního města Prahy a souboru Musica Florea Marka Štryncla v kostele svatého Šimona a Judy na Starém Městě. Režisér Matěj Forman ve svém scénickém zpracování používá kombinaci dřevěných loutek s kostýmovanými zpěváky. V divadelní úpravě uvede Pašije Divadlo v Celetné. Spolek Kašpar je tam nazkoušel v režii Filipa Nuckollse jako vizuální podívanou plnou nejen živých, ale i výtvarných obrazů, které doplňuje živá hudba kapely Ondřeje Švandrlíka.
V České Lípě předvedou ochotníci Pašijové hry v kulisách vodního hradu, v Ostravě pak vyjde večer modlitební průvod z Husových sadů.
Pražské arcibiskupství doplní církevní obřady ve svatovítské katedrále hudebními úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem roku 170 biskup Melitón ze Sard. Během mše, kterou bude sloužit arcibiskup Jan Graubner, je zazpívá herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Při obřadu zazní rovněž Bachovy Janovy pašije. V Brně se odehrají velkopáteční obřady v katedrále svatého Petra a Pavla.
