Sonny Ferdinand Svoboda nejen o netradičním jménu

JÁ A DĚDOVA TVORBA
Samozřejmě ji znám, některé jeho skladby se mi moc líbí, i když nejsem jeho posluchač. S tátou se o dědovi hodně bavíme. Když při psaní knihy narazil na nějakou zajímavou fotku nebo informaci, hned se o ni dělil. Dostávali jsme průběžné informace.

Sonny Ferdinand Svoboda

Sonny Ferdinand Svoboda s otcem

Chodí do deváté třídy Základní školy U Říčanského lesa. „Je to už moje třetí základka a je asi nejlepší. Jedním z mých učitelů je moderátor Vladimír Kořen. Měl jsem ho v osmičce.“ Má devítiletou sestru Elizabeth Gretu. Rodina, do níž vedle rodičů patří i několik psů, koček a rybičky, žije v Jevanech.

CO JSEM PO DĚDOVI ZDĚDIL
Táta v legraci říká, že se u nás naplno projevilo pravidlo, jak se některé dovednosti dědí ob generaci. Miluju hudbu. Pořád bych mohl poslouchat jazz, ale někdy dám prostor i popu a klasické hudbě. Sám hraju na basu a klavír. Chvíli jsem hrál na housle, ale to mě ničilo. Trpěl jsem, ale mám díky nim dobrý hudební sluch. V poslední době mi přibyl zpěv. Když se člověk chce zabývat hudbou, musí to pojmout komplexně.

KAM CHCI PO ZÁKLADCE
Silně uvažuju o konzervatoři. Mám nějakou představu, ale nechci nic prozrazovat. Nebo možná gympl. Rád bych se věnoval hudbě, jinak úplně nevím, co bych chtěl dělat. Ve škole mě dost baví matika nebo chemie. Je trochu frustrující, že se člověk v mém věku musí rozhodovat, co chce celý život dělat. Podle mě je to brzy.

CO MÁME S TÁTOU SPOLEČNÉ
Moc rádi malujeme. Naše díla se ale dost liší. Já mám radši klasičtější malbu, táta komiksy. Jeho hlavním hrdinou je Pan Krabičák.
(Petr: Jsou to čtyři linky a dvě tečky jako oči. Jak jsem pořád línější, moje umělecké výkony se zjednodušují. Sem tam něco vložím na Facebook, aby se kamarádi pobavili.)

MŮJ NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIH
Nevím, jestli mi to někdo bude věřit, ale já snad nikdy nic neprovedl. Třeba jsem nikdy nedostal poznámku. Nejsem průšvihář, jsem romantická duše. Absolutní pohodář a klidař. Myslím, že i tohle máme s tátou společné, máme rádi klid. My dva jsme se snad nikdy nepohádali.

PROČ MÁM DLOUHÉ VLASY
Jako malý, to mi byly asi tři nebo čtyři, jsem se rozhodl, že si je nechám narůst. V dlouhých vlasech se cítím sám sebou. Stávalo se mi, že si mě lidi pletli s holkou, ale to už dlouhovlasý kluk prostě musí ustát.

KDO MI VYMYSLEL JMÉNO
Moje jméno odkazuje na předky obou rodičů. Chtěli, aby se jedno vztahovalo ke Švédsku, protože děda z maminčiny strany je Švéd. Proto mi dali jméno Sonny, které úplně miluju. Ferdinand byl tátův nápad. Toho až tak oblíbeného nemám, ale určitě se ho nehodlám úředně zbavit.
(Petr: Linie Svobodů byla od Vídně a tohle typicky rakousko-uherské jméno mi učarovalo. Zkratka F. S. Svoboda nezní špatně, ne?)

Petr Svoboda o psaní i hraní

PROČ JSEM NAPSAL KNIHU
Na základě dokumentu o tátovi jsem dostal tuhle nabídku. Viděl jsem to jako příležitost jít víc do hloubky. Jde o obrazovou monografii, na které jsem pracoval asi rok. Podobá se dokumentu, ale přesto je jiná. Vešlo se do ní víc vzpomínek, detailů. Tátův příběh jsem odvyprávěl od začátku až do konce.

CO JSEM O TÁTOVI NEVĚDĚL
Naplno jsem si uvědomil, jak širokou hudební paletu vytvořil. Například jsem nevěděl, že v začátcích hrál s Jiřím Stivínem jazz. Pan Stivín na tátu hezky vzpomíná. Mimo jiné jsem zjistil, že táta miloval jazzového pianistu Oscara Petersona. Když jsem psal kapitolu o šedesátých letech, dokola jsem si ho pouštěl a už ho miluju taky.

Petr Svoboda

Petr Klein Svoboda (Praha, 4. října 2021)

V roce 2023 vydal svou první knihu s názvem Žít, v níž spolu s mnoha známými osobnostmi vzpomíná na svého otce, slavného skladatele Karla Svobodu. Dřív o něm taky natočil dokument. S manželkou Lucií vlastní filmovou produkční společnost Goodmind, pod jejímiž křídly spolu připravili například film Pirko.

NA CO UMÍM HRÁT JÁ
Já jsem především vynikající zpěvák, jenom o tom nikdo neví. Koncertuju totiž zásadně v autě, když jsem sám. Tam podávám doslova epesní výkony. Dělám si samozřejmě srandu. Poslouchat mě je za trest.
(Sonny: Táta má od všech členů rodiny zakázané zpívat v jejich přítomnosti.)

JAKÝ JSEM TÁTA
Řekl bych, že pokračuju v tom, co praktikoval můj táta se mnou. Vždycky jsme byli na stejné úrovni, nikdy vůči mně nešel z pozice nějakého patriarchy, který by jen nařizoval, co musím a co ne. Když mám pocit, že bych měl Sonnymu domluvit nebo ho nějak nasměrovat, vysvětlím mu svůj pohled. Snažím se o pozitivní motivaci. Jsem v podstatě absolutně nepřísný kámoš. A vyplatilo se. Mám syna, na kterého můžu být nesmírně hrdý a který je už dávno chytřejší než já.

CO SPOLU PODNIKÁME
V poslední době si sem tam dáme šachy. Oba toho máme spoustu. Sonny je hodně aktivní, mým hlavním úkolem je dopravovat ho na různé aktivity, třeba snowboardové závody.

Magazín DNES+TV

NA ČEM TEĎ PRACUJU
Chytil jsem slinu, takže píšu další knížku. A s Lucií připravujeme koprodukční film. Víc ze mě nedostanete, jsem pověrčivý. Filmy jsou běh na extrémně dlouhou trať. Člověk musí vynaložit hrozně energie, aby přesvědčil určitou skupinu lidí, že má cenu investovat čas a peníze do jeho projektu.

JAK TRÁVÍM VOLNO
Jsem filmař skrz naskrz. Film jsem vystudoval a miluju ho pracovně i v soukromí. Rád si pustím nějakou klasiku. Taková sedmdesátá léta v americké kinematografii, to je paráda. Ale sáhnu i do šedesátek nebo padesátek. Na škole jsem se zamiloval do tvorby Akiry Kurosawy a dodnes je mým lékem na splín film Sedm samurajů.

Podíl.
2024 © Network Today. All Rights Reserved.