Malta byla pro spojeneck operace ve Stedomo nenahraditeln. Uvdomovaly si to ob strany. Churchill o n mluvil jako o nepotopiteln letadlov lodi, Rommel prohlaoval, e bez Malty zem Osy ztrat kontrolu nad Severn Afrikou, protoe mu bylo jasn, e se nebude moci spolehnout na dostaten zsobovn svch jednotek.
Boj o Maltu zaal v ervnu 1940, s otevenm nov fronty v severn Africe. Italov a pozdji i Nmci, se rozhodli zlomit odpor obrnc leteckmi toky. Britov se je snaili za cenu vysokch ztrt odrazit. Problmem bylo, e mli spoustu starost a mlo prostedk, ktermi je mohli eit.
Pro obranu ostrova byla nejdleitj leteck technika. Malta patila mezi nejvce bombardovan msta na svt. Proto Britov zahjili srii operac, pod spolenm neoficilnm oznaenm Club Run. Jednalo se o nebezpen plavby cennch letadlovch lod, kter na Maltu dopravovaly pozemn sthac letouny. Dopluly na hranici jejich doletu, letouny vzltly a pokraovaly na Maltu. Letadlov lod se vrtily na Gibraltar nebo do Britnie.
Prvn Club Run probhl v srpnu 1940, kdy obstaron HMS Argus dopravila na sv palub 12 sthacch Hawker Hurricane. V listopadu vyslala HMS Illustrious pi operaci Coat ti Fairey Fulmar a HMS Argus pi operaci White dalch 12 Hawker Hurricane a dva stemhlav bombardry Blackburn Skua. Devt letadel a sedm pilot bylo bohuel ztraceno kvli vynucenmu pedasnmu vzletu, patnmu poas a problmm s navigac.
Spitfiry a wildcaty na palube USS Wasp
V roce 1941 probhlo 11 plaveb Club Run. Do bezna 1942 provedli Britov dal tyi plavby. V dubnu probhla operace Calendar, co byla dodvka sthaek Spitfire pomoc americk letadlov lodi USS Wasp (CV-7). Letadlovou lo Amerian poskytli na osobn dost Winstona Churchilla.
USS Wasp nalodila v Shieldhallu 52 Supermarine Spitfire Mk.Vc i s piloty 601. a 603. perut RAF. Letouny byly vybaven pdavnmi ndremi k prodlouen doletu. Jinak byly v dost ubohm stavu. Ndre tekly, ada letoun mla vadn vyslaky i nefunkn zbran.
Nutno ci, e velitel USS Wasp Capt. John W. Black Jack Reeves ze svho posln nijak nejsal. Stedozemn moe, zvlt jeho zpadn st, povaoval za vt rybnk, kde nen dost prostoru na operan manvrovn. Spitfiry s pevnmi kdly pekely na palub, omezovaly leteck operace a ohroovaly cennou lo.
Pi operaci Calendar dolo k neastn udlosti, kdy jeden z mechanik RAF, Sgt. Douglas Preston ustupoval ped letadlem najdjcm na start a pozadu veel do okruhu vrtule dalho Spitfire. Byl na mst mrtv. Piloti dalch letadel ekajcch na zdi lodi na poad ke vzletu vidli krvav masakr z bezprostedn blzkosti. Na Maltu se dostalo 47 letoun Supermarine Spitfire 601. a 603. peruti RAF.
Nmci o cel akci vdli. Krtce po pistn 603. peruti na letiti TaQuali zkladnu bombardovali. Bhem jedinho dne provedli celkem 272 vzlet. Nsledujc den bylo z novch letadel operan zpsobilch jen 27. Ostatn byly znien na zemi. Do veera bylo provozuschopnch jen 19, kter z provozu postupn vyadil nedostatek nhradnch dl a nezkuenost pozemnho personlu s tmto typem. Letadla, kter byla ji z Britnie odeslan ve patnm stavu, postupn doltala.
To nebyly zdaleka vechny problmy. Velitel leteckch sil na Malt Air Marshal Sir Hugh Pughe Lloyd odeslal do Londna telegram, a neposlaj nezkuen piloty, e Malta nen pro zelene. Po ztrt erstv dodanch spitfir byl odvoln guvernr ostrova generlporuk William Dobbie. Jeho post zaujal generl John Vereker vikomt Gort, kter svou funkci vykonval o poznn rozhodnji, protoe za obranu Malty pevzal 20. ervna 1943 z rukou krle Jiho VI. marlskou hl.
