Jeho zprvy z Vdn pomohly 28. jna 1918 Aloisi Ranovi pi rozhodovn, zda spustit pevrat. Do hlavnho msta mocnstv piel Tusar jet ped vlkou jako poslanec a po obnoven politickho ivota v kvtnu 1917 se stal dokonce mstopedsedou sk rady.

Pr msc pot se z nkdejho zastnce prorakousk politiky prosazovan sociln demokraci stal advokt samostatnosti. Od lta 1918 ve Vdni zastupoval Nrodn vbor eskoslovensk a po jnovm vzniku eskoslovenska jako zstupce prask vldy spn vyjednal zskan nezbytnch dokument pro jej fungovn.

Tusarova vdesk mise skonila v lt 1919, kdy po vtzstv jeho strany v obecnch volbch stanul v ele vldy, stal se tehdy dokonce jednm z prvnch socilndemokratickch premir v Evrop.

Pedsedou kabinetu rudo-zelen koalice, oprajc se o spoluprci s agrrnky, byl do z 1920. Za jeho adovn se podailo nov stt konsolidovat vojensky i politicky, mimo jin se dokal stavy. Po demisi se Tusar v beznu 1921 stal vyslancem v Berln, kde o ti roky pozdji zemel po masivnm infarktu. Politik dlouh lta trpl kardiovaskulrnmi problmy.

Vlastimil Tusar patil k politikm, kte se na pelomu 19. a 20. stolet dokzali vypracovat na vrchol ze skromnch pomr. Brzy piel o matku a po smrti otce musel opustit gymnzium, msto kterho vystudoval obchodn kolu.

Njakou dobu pracoval jako pru a jet ped 20. narozeninami se zaal angaovat v socilndemokratickm hnut. Schopn mladk brzy upoutal veden strany a v roce 1903 ho poslali do Brna do redakce Rovnosti, kterou zdatn stylista a enk pemnil v denk.

Druh eskoslovensk premir, sociln demokrat Vlastimil Tusar. Na snmku vedle Karla Krame.

Energick Tusar ukzal tak politick talent a v kvtnu 1911 byl zvolen poslancem vdesk sk rady, kterm byl s vlenou pauzou a do rozpadu Rakousko-Uherska.

Ve Vdni za vlky poznal druhou manelku, o deset let mlad Hedviku Welzelovou, s n vychovval dv dcery z prvnho manelstv. Hedvika jej provzela do Prahy a pozdji Berlna, kde v jejm nru vn nemocn Tusar zemel, kdy jej vyerpal boj proti pomluvm o tajnm eskoslovensko-francouzskm plnu na vlku s Nmeckem.

Podíl.