Dnes plat za nejproduktivnjho vrobce automobil, je nejvt japonskou spolenost a osmou nejvt spolenost svta. Tko uvit, z jak skromnch koen do rovn ekonomickho gigantu Toyota dorostla.
Jako automobilka funguje oficiln a od srpna 1937, pedtm se vrobn zvody Kiira Tojody vnovaly ledasemu. Strojrensk dlny v prefektue Aii vyrbly automatick tkalcovsk stavy, rotan mainy do tiskren, ic stroje, sec a szec techniku. Akoliv se Toyota brzy etablovala svou produkc spolehlivch nkladnch aut, autobus anebo osobnch voz, nvraty k pvodn pestrosti zbru j nejsou ciz.
Odskoila si u napklad ke spotebn elektronice, vrob leteckch motor i inovacm v textilnm prmyslu. Experiment s vvojem nezanechala dodnes, by vyrb deset milion voz ron.
Toyota toti zstv vrn pti hlavnm principm filozofie Tojody, kter mimo jin kladou draz na rozvoj celho Japonska a obecn prospch lidem, praktinost, kreativitu. Doslova zmiuj, e nesta jt s dobou, ale je nutn bt vdy o pr krok naped.
Pesn o tom je i tzv. Mothership. Projekt, kter ped esti lety rozjelo Vzkumn stedisko spolenosti Toyota.
V krtkosti to meme odbt tm, e s auty to vbec nesouvis.
U testovacch let na letiti v Iwat nechyb nejmodernj snmac technika.
Je to pravda, protoe cel toto bdn m dost obskurn obrysy. Ale kdy se jm zaneme zabvat podrobnji, zjistme, e je vlastn velmi intenzivn provzan se vm, co Toyota dl. A co Japonsko, potamo cel svt, potebuje.
ist a nevyerpateln energie
Japonsko disponuje v prmru tet nejsilnj ekonomikou na svt, ale nepjemn se potk s nedostatkem energie, kter by ji hnaly dl kupedu. Obnoviteln zdroje energie dosahuj v nrodnm mixu Japonska jen ptinov podl, a potencil pro jejich dal rozvoj s vjimkou geotermlnch sil a hydroelektrren tu je kvli hornatmu relifu krajiny siln omezen.
Alespo v konvennm pojet. Nen napklad zpsobil pro rozvoj vtrnch farem, jak je znme z Evropy. Ale m svj jet stream. Zpadn tryskov proudn.
Vytrval proudn vtr v atmosfe, ve vce pti a deseti kilometr, s rychlost neklesajc pod ticet metr za sekundu, kter lze chpat jako naprosto jakostn obnoviteln zdroj. Tedy za pedpokladu, e by nkdo dokzal jejich slu spoutat.
To je pedmtem badatelskho sil projektu Motherhip. S pomoc kotvench plachtcch drak, do nich se bude oprat siln vtr nesmjte se prosm, opravdu je to myleno vn je toti mon zskvat istou elektinu jet efektivnji, ne s pomoc horizontlnch i vertiklnch vtrnk.
Automaticky naskakuje otzka, pro se nm takovm vbec zabv automobilka.
Jene Toyota nen obyejnou fabrikou, montovnou.
Dr se filozofie svch zakladatel, chce bt uiten vem a zkoumat hranice nepoznanho. Neboj se jt o vc ne jeden krok kupedu.
Toyota vyrb vce ne tyicet typ hybridnch voz, vetn tch nabjecch. A chyst se na tok elektromobily. A proto mus hledat odpovdi na to, m budou jej bateriov vozy pohnny. Pokud toti doke spoutat slu zpadnho tryskovho proudn, d sv zemi nevyerpateln vysokokapacitn zdroj ist energie. Kter bude, mimo jin, pohnt nrodn ekonomiku i jej vozy.
Draci na pagtu? V Toyot jdou dl
Kdy projekt Mothership v roce 2018 zanal, tvoilo vzkumn tm pltuctu nadenc sdruench kolem inenra Eidiho Itakury, kte si na ranvejch soukromho letit v Iwat hrli s paprovmi draky.
Dnes m cel projektov skupina desetkrt vce len a rozpoet stonsobn. Pedmt bdn zstal stejn. Jde o to nechat ltat draky ve vkch a vyrbt energii tak, e budou vlknem uvzni k pozemnm genertorm.
Clem projektu je doshnout stabilnho letu draka ve vce pti kilometr po dobu osmi let. Thle met jsou jet hodn vzdlen, prozatm dokzali zakotvit osmimetrovou plachtu ve vce 2 700 metr po dobu dvancti hodin.
Zatm nejnronj kol? Vynalzt dostaten lehkou a odolnou tkaninu.
Tko to ovem nazvat propadkem. Krok za krokem ve formtu zkladnho vzkumu dokzali vyeit systm kotven, vysokopevnostn vlkna, genertory. A dostaten pevn a pitom lehk materil pro konstrukci drak, kter nalezli ve speciln tkanin pekryt vrstvenou pryskyic. Pro tuto netradin zakzku byla vyvinuta v laboratoch koncernu Toyota, respektive ve spolenostech Toyobo, Sakai Sangyo a Toyo Cloth.
Ohniv draciHrtky s paprovmi draky maj v Japonsku charakter nrodnho sportu, a tak ndech vlen minulosti. Zpadn tryskov proudn toti poprv objevili a vyuili jako nstroj destrukce. S jeho pomoc poslali pes ocen do USA balony naplnn trhavinami. Dost mon se na tom podlel i sm praddeek Tojoda. |
Projekt Mothership vzbudil rozruch i mnostvm aplikac, kter by na nj bylo mon navzat. O mylenku projevily zjem sektory letectv, komunikac, logistiky i zemdlstv.
Hovo se o vzdunch retranslanch stanicch, vyuit oblanch vlken k transportu materilu, k osazen farem fotovoltaickch panel v nadoblanch vinch. Anebo o dokonalch meteorologickch stanicch, protoe v Japonsku, suovanm tajfuny, pesn informace o vlhkosti a teplot v atmosfe maj cenu zlata.
Me projekt Mothership uspt?
To v souasnosti nen nikdo schopen ct, protoe Toyota se vydv neprobdanou cestou, kterou se jet nikdo ped n nevydal. Ale ned se popt, e m vizi a ambice, a nechyb ji odvaha zkouet i naprosto nov vci.
Budoucnost udriteln energetiky je dosud nepopsanm listem papru. Takhle si ji v Toyot pedstavuj.
V ppad spchu na tto revoluci nrodn energetiky prodlat neme. A kdy se to nepoda? Nikdo j neme vytknout, e se ku prospchu vech nesnaili v Toyot vyzkouet nco novho. Je to win-win situace, v n se i nevydaen pokus pot jako vtzstv.
Navc tu snahu um automobilka chytrm marketingem dobe vyut, a zase tolik j ty hrtky s draky nestoj.
