Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) působí jako federální vyšetřovací úřad trestné činnosti i jako kontrarozvědka. Mocný úřad, jehož činnost je opletená řadou legend, byl založen 26. července 1908. O vznik FBI se zasloužil ministr spravedlnosti Charles Joseph Bonaparte, vnuk nejmladšího bratra francouzského císaře Napoleona.

Úřad však zpočátku obstarávala jen hrstka policistů a úředníků, kterým chyběla technika i peníze. Tento stav změnil až legendární ředitel Edgar Hoover, jedna z nejvýraznějších postav v historii FBI, který byl do čela FBI jmenován před 100 lety, 10. května 1924, a v ředitelském křesle vydržel až do své smrti v roce 1972.

Důvodem vzniku FBI byla potřeba řešit případy, se kterými si nemohli poradit místní ochránci práva, tedy šerifové a policie. Úřad vznikl jako orgán pro vyšetřování trestné činnosti překračující hranice jednotlivých států USA a činnosti směřující proti vnitřní bezpečnosti USA.

Jedním z hlavních úkolů z počátků činnosti bylo potírání „bílého otroctví“, tedy organizovaní prostituce, kterým FBI pověřil v roce 1910 prezident Theodore Roosevelt. Název úřadu se několikrát změnil, současný se užívá od července 1935.

FBI se během Hooverova vedení zabýval celou řadou dodnes známých kauz. Ve 30. letech slavil úspěch s dopadením Johna Dillingera, jakéhosi „superzločince“ své doby. Řešil únos syna slavného letce Charlese Lindberga, zatčení gangstera Ala Caponeho či likvidaci mafiánských klanů.

Podstatou úspěchu FBI byly četné novinky, které Hoover zavedl. Obzvláště důležitá byla centrální kartotéka, v níž byly shromážděny všechny otisky prstů sňaté v USA. V době Hooverovy smrti měla kartotéka na 159 miliónů záznamů. Během Hooverovy éry začal úřad také více spolupracovat s médii a byla založena i akademie FBI. Hoover byl také u počátků publikování seznamu nejhledanějších zločinců světa – FBI ho poprvé zveřejnil v březnu 1950.

Sledování komunistů

Hoover byl nejprve jmenován pouze jako úřadující ředitel, až v prosinci 1924 se stal řádným ředitelem. Dokázal si vybudovat silnou pozici a získal značné pravomoci i finance pro FBI. Několik desetiletí, po dobu vlády osmi prezidentů, tak byl jedním z nejmocnějších a také nejobávanějších mužů v USA.

V roce 1936 dostal Hoover úkol, který z něj podle řady publicistů učinil nejmocnějšího muže v zákulisí Ameriky. Prezident Roosevelt, znepokojený politickým vývojem v Evropě, se obával, že i v USA by mohly posílit své pozice radikální skupiny.

Ve snaze předejít takovému vývoji měl FBI zahájit tajné šetření. Hoover tak dostal zelenou ke špiclování bezpočtu občanů. Vzal si na mušku především ty osoby, které podezíral z příslušnosti ke komunistům, přičemž tuto definici pojímal spíše volněji a obsáhleji.

Šéf FBI Edgar Hoover ve dvacátých letech.

Zároveň ale shromáždil materiály proti všem, kdo by mu mohli být jednou nebezpeční. Stal se nebezpečným mužem, jenž musel několikrát čelit pokusům o odvolání, o které například usilovali prezidenti Harry Truman a John F. Kennedy. U Trumana údajně nepochodil se svým plánem na masové zatýkání a uvěznění Američanů, které podezříval ze zrady, špionáže a neloajality k režimu.

John Edgar Hoover se narodil 1. ledna 1895 ve Washingtonu, kde jeho otec pracoval ve vládní tiskárně. Už od dětství byl vždy řádným studentem, podle jeho životopisce Anthonyho Summerse „nemohl prostě snést, aby byl na druhém místě“. Po úspěšném studiu práv vstoupil Hoover do státních služeb.

Kontroverze a homosexualita

V prosinci 1917 byl přeložen do tehdy ještě malého oddělení pro speciální operace na ministerstvu obrany. V této tajné službě, předchůdci FBI, udělal rychlou kariéru, mj. byl ředitelem zpravodajské divize, a v roce 1924 se stal jejím šéfem. Podle Summerse přispěl k úspěchu FBI brilantními schopnostmi organizátora a „navíc dokázal vytušit nálady ve společnosti a sám sebe nenapodobitelně prezentovat veřejnosti.“

O popularitu se mu postaraly úspěchy FBI při pronásledování celostátně známých zločinců jako byli Dillinger a „samopalník Kelly“, zvláště když se dočkaly i rozhlasové dramatizace.

Hoover zemřel ve funkci 2. května 1972. Měl státní pohřeb, při němž byla rakev s ostatky vystavena v rotundě Kapitolu (sídle Kongresu USA ve Washingtonu), což je pocta, které ze dostává zesnulým exprezidentům nebo význačným vojevůdcům a nemnoha dalším osobnostem. Rozloučit se s ním přišly tisíce Američanů. Pohřben byl na hřbitově Kongresu.

Leonardo DiCaprio ve filmu J. Edgar (2011) jako slavný šéf FBI.

Brzy po Hooverově smrti začaly zaznívat kritické hlasy, které za života dokázal silou svého úřadu umlčet. Kritici mu mimo jiné vyčítají překračování pravomocí, využívání FBI k zastrašování politických aktivistů, k hromadění tajných dokumentů na politiky i používání nezákonné metody pro sběr důkazů.

Historici zároveň ve svých výzkumech potvrdili, že Hoover byl homosexuál a tudíž byl vydíratelný. Summers dokonce ve své kontroverzní a částí kritiky odmítnuté knize Tajný život J. Edgara Hoovera uvedl, že mafie Hoovera pro jeho homosexuální orientací vydírala, aby nevěnoval organizované kriminalitě příliš velkou pozornost.

Hooverův život nelákal jen novináře a spisovatele, ale i filmaře. Již v roce 1977 přišel do kin film Larryho Cohena Tajná akta FBI (The Private Files of J. Edgar Hoover), v roce 2011 jeho kariéru zpracoval Clint Eastwood v životopisném filmu nazvaném J. Edgar.

Podíl.