Zjištění vyplynula z výzkumu zahrnujícího starověké sekvence DNA 1 664 lidí z různých lokalit v západní Evropě a Asii. Tyto starověké genomy byly následně porovnány s moderní DNA z britské biobanky, která zahrnuje asi 410 tisíc lidí, kteří se sami označili za „bílé Brity“, a více než 24 tisíc dalších lidí narozených mimo Spojené království, aby bylo možné rozeznat změny v průběhu času.

Jeden z pozoruhodných objevů se týkal roztroušené sklerózy (RS), chronického onemocnění mozku a míchy, které je považováno za autoimunitní poruchu, při níž tělo mylně napadá samo sebe.

Výzkumníci identifikovali klíčovou migrační událost zhruba před 5 tisíci lety na počátku doby bronzové, kdy se do západní Evropy z oblasti, která zahrnuje dnešní Ukrajinu a jižní Rusko, přestěhovali pastevci dobytka zvaní Jamnajové.

Proč se někdy náš imunitní
systém „zblázní“ a začne místo
nebezpečných vetřelců (viry,
mikroby) likvidovat v organismu
vlastní zdravé buňky a tělesné
tkáně, není jasné. Přesně takhle
vznikají autoimunitní nemoci,
jichž zatím známe kolem stovky
(cukrovka 1. typu, lupenka, lupus,
roztroušená skleróza, Crohnova
choroba, ulcerózní kolitida, celiakie,
revmatoidní artritida a další).
Podle posledních poznatků vědy
navíc nějak souvisejí i s alergiemi.
Biologové a genetici míní, že
tyhle sebevražedné války těla
jsou dědictvím po dávném křížení
pravěkých lidí z rodu Homo
sapiens, původem z Afriky, s jejich
„bratranci“ neandertálci, kteří
tehdy obývali Evropu a část Asie.
I po desítkách tisíc let v sobě máme
1 až 5 % neandertálských genů, které ovlivňují i reakce imunitního
systému. U některých lidí to
může vést k vyšší odolnosti vůči
určitým typům virových nákaz,
u jiných naopak zvyšovat riziko
autoimunitních onemocnění. Těmi
(včetně jejich mírnějších forem)
během života trpí 20 % populace.

Tito lidé nesli genetické znaky, které byly v té době prospěšné, chránily je před infekcemi, které mohly vzniknout z jejich ovcí a dobytka. Jak se v průběhu tisíciletí zlepšovaly hygienické podmínky, tytéž varianty zvyšovaly riziko vzniku RS. To podle vědců pomáhá vysvětlit, proč je u Severoevropanů nejvyšší výskyt RS na světě, dvojnásobný oproti Jihoevropanům.

„Jsme produktem evoluce, která probíhala v minulých prostředích, a v mnoha ohledech nejsme optimálně přizpůsobeni prostředí, které jsme si vytvořili dnes,“ řekl Rasmus Nielsen, populační genetik z Kalifornské univerzity v Berkeley, jeden z vedoucích výzkumu publikovaného v časopise Nature.

Přibližně před 11 tisíci lety expandovali do západní Evropy zemědělci z oblasti dnešního Turecka, kteří nahradili lovce-sběrače. Právě tyto zemědělce později nahradili Jamnajové.

„Jamnajové byli prvními skutečnými kočovníky v Evropě. Používali domestikovaný skot a koně, aby se dostali do vnitrozemí asijské stepi, kde se nedá téměř nic jíst ani pít, a tak si vše vozili s sebou na vozech. Fyzicky byli neobvykle velcí, což můžeme vidět na základě měření koster, a také geneticky, a zřejmě poměrně násilničtí,“ uvedl genetik z Cambridgeské univerzity a spoluautor studie William Barrie.

„Myslíme si, že velká část výměny, ke které došlo, se týkala válečných akcí,“ dodal Nielsen. Vysoký výskyt předků příbuzných s Jamnaji se vyskytuje u Severoevropanů, vrcholí v Irsku, na Islandu, v Norsku a Švédsku a klesá dále na jih. Zjištění podtrhují, jak se genetické vlastnosti mohou s vývojem podmínek měnit z prospěšných na škodlivé.

„Četnost patogenních infekcí se v době bronzové zvýšila v důsledku těsné blízkosti lidí a jejich domácích zvířat a také rostoucí hustoty obyvatelstva,“ uvedl odborník na výpočetní evoluční biologii z Kodaňské univerzity a spoluautor výzkumu Evan Irving-Pease.

„Teprve v moderní době s rozšířenou hygienou a lékařskou péčí se tyto genetické varianty staly nadbytečnými pro naše imunologické požadavky, což vedlo ke zvýšení rizika vzniku RS a dalších autoimunitních onemocnění,“ dodal Irving-Pease.

Zjištění mohou ovlivnit výzkum a léčbu RS

„To mění náš pohled na RS a pomáhá nám to pochopit její původ. Můžeme se na RS dívat jako na produkt imunitního systému, který se v minulosti účinně vyvinul, aby se vyrovnal s řadou infekcí v lidské historii, ale nyní existuje ve zcela odlišném prostředí. Tento rozdíl mezi minulým a moderním hygienickým prostředím pravděpodobně způsobuje hyperaktivní imunitní systém. Z toho vyplývá, že bychom se měli snažit imunitní systém spíše rekalibrovat než potlačovat,“ řekl Barrie.

Výzkum osvětlil i další vlastnosti Evropanů. Protože Jamnajové byli geneticky předurčeni k výšce, jsou dnešní Severoevropané obvykle vyšší než Jihoevropané, kteří mají předky z neolitických zemědělců, kteří byli geneticky předurčeni k nízké postavě.

Badatelé zjistili, že Východoevropané mají zvýšené genetické riziko Alzheimerovy choroby a cukrovky 2. typu. Zjistili také, že tolerance laktózy, tedy schopnost trávit cukr obsažený v mléce a dalších mléčných výrobcích, se v Evropě objevila přibližně před 6 tisíci lety.

Podíl.