Americk soukrom spolenost Intuitive Machines se chyst bt prvn soukromou spolenost, kter mkce pistane se svm zazenm na msnm povrchu. V ppad spchu by to zrove pro Spojen stty znamenalo nvrat na Msc poprv od roku 1972, kdy skonil program Apollo americkho Nrodnho adu pro letectv a vesmr (NASA).
Pokud ve pjde podle plnu, tak se ve tvrtek po dest hodin veern sonda vyd po sestupn drze k bodu, kde zane samotn vce ne deset minut trvajc pistvac manvr, aby zhruba pl hodiny ped plnoc stedoevropskho asu dosedl Odysseus na svch esti nohch na povrch Msce v krteru Malapert pobl jinho plu.
Oblast je pln nstrah poset krtery a tesy, je ale povaovna za ideln msto pro budouc mise s posdkou. Pedpokld se toti, e v trvale zastnnch krterech se nachz led.
Pistnm na Msci by mohl stroj doshnout cle, kter nesplnil na zatku ledna vyputn jin americk modul Peregrine. Kvli niku pohonnch ltek se k Msci ani nedostal. Jak Peregrine, tak Odysseus byly vyslny v rmci programu NASA pro komern dopravu nklad na pirozenou zemskou druici (CLPS) v pprav na nvrat astronaut na Msc.
I v ppad spchu ale nebudou Amerian prvn, kdo letos bezpen na Msci pistl. Tento primt si uzmulo Japonsko. To 19. ledna vbec poprv dokzalo jako teprve pt stt na svt provst pistn na povrchu Msce, pi kterm se laboratorn modul nerozbil.
Vrame se ale k misi IM-1 americk spolenosti Intuitive Machines. Pistvac modul typu Nova-C odstartoval na raket Falcon 9 z Kennedyho vesmrnho stediska 15. nora. Zhruba tdenn cestu k Msci podle Intuitive Machines zvldl bez pot a ve stedu se usadil na lunrn orbit.
Stroj bhem pistvac sekvence nejprve sestoup s modulem z vky 90 kilometr od povrchu Msce na pouhch deset kilometr, aby se pak pokusil pistt zhruba 300 kilometr od lunrnho jinho plu. Modul ve tvaru estibokho hranolu m startovac hmotnost 1 908 kg, vku tyi metry a ku 1,57 metru. Me pracovat piblin 14 pozemskch dn, piem bude pouvat napjen ze solrnch panel.
Odysseus m na lunrn povrch snst vzkumn nklad NASA, za co ad zaplatil 118 milion dolar (2,8 miliardy korun). est zazen na pistvacm modulu podle adu usnadn ppravy pro posdkovou misi Artemis III. Slou ke studiu interakc mezi sondou po pistn a povrchem, k radioastronomii a tak ke zjiovn toho, jak kosmickho poas interaguje s msnm povrchem a ovlivuje radioastronomii. V neposledn ad bude tak demonstrovat technologie pesnho pistn a schopnosti komunikanho a naviganho systmu.
Krom toho modul veze nklady komernch klient vetn srie umleckch pedmt od americkho sochae Jeffa Koonse 125 miniatur z nerezov oceli, kter znzoruj fze Msce.
NASA chce lovka na Msc vrtit jet do konce tto dekdy. Na zatku ledna vak oznmila, e nsledujc fze programu Artemis odkld o rok na z 2025 kdy m modul s posdkou oblett Msc a na z 2026, kdy na nm maj astronauti i pistt. Prvn fzi NASA zdrn dokonila na konci roku 2022, kdy modul Orion bez posdky Msc obkrouil a vrtil se zptky na Zemi.
