Pchotn dla musela bt lehk, aby je bhem toku dokzala pemsovat pchota bez pomoci kon nebo motorovch taha, s jejich vyuitm se potalo jen pi delch pesunech. Nemusela mt velk dostel, stailo do 5 km, a speciln poadavky se nekladly ani na sovou rychlost stely (do 250 m/s). To umonilo odlehit hlave tm na rove minometu, jej dlku zkrtit na 11 r a tm uetit podstatnou st hmotnosti. Na druhou stranu byl poadovn velk nmr, aby bylo mon opevnn a palebn stanovit niit i nepmou palbou na krtkou vzdlenost.
Dv een
Nmci vyvinuli dv verze pchodnch dl. Lehk 7,5 cm leIG 18 (leichte Infanteriegeschtz) re 75 mm s hmotnost pouhch 400 kg, schopn vystelovat trhav granty s hmotnost 6 kg na vzdlenost a 3 500 m. Tk verze 15 cm sIG 33 (schwere Infanteriegeschtz) byla vce ne tyikrt t잚, ale tak mnohem vkonnj. Celkov hmotnost zbran dosahovala 1 800 kg, co byla zhruba polovina hmotnosti vtiny zbran podobn re, asto i mn. To vak bylo vykoupeno vrazn menm dostelem, take sIG 33 nebylo mon pout k palebnmu doprovodu postupujcch jednotek.
Vvoj sIG 33 byl zahjen v zvodech Rheinmetall-Borsig na zklad poadavku inspektortu dlostelectva Reichswehru v roce 1927. Konstrukce zbran vychzela z tkho 150mm minometu Model 16, pouvanho za prvn svtov vlky. Finln podoba pchotnho dla byla dokonena v roce 1933, kdy bylo zaazeno do vzbroje pod oficilnm oznaenm 15 cm sIG 33 (schweres Infanterie Geschtz 33), vtinou zkracovanm na sIG 33.
Pchotn dlo se vyrblo prakticky beze zmn po celou druhou svtovou vlku, co ve vsledku dalo piblin 4 600 vyrobench kus. To nen v porovnn napklad s protitankovmi 7,5 cm Pak 40 mnoho. Dlo se vyrblo v Nmecku v zvodech Rheinmetall-Borsig, na zem protektortu v plzesk koda Werke a v polskm zvod HASAG (Hugo Schneider AG) ve mst Skarysko-Kamienna.
V zsad existovaly dv varianty, lic se lafetou pro hipotrakci (Ausfhrung A Bespannt) s celokovovmi koly a lafetou pro mototrakci (Ausfhrung A Kraftfahrzeuge), kter mla kovov kola s plnou gumovou band. Tato verze byla vybavena vzduchovmi brzdami, umoujcmi vy rychlost vleen. Ped vypuknutm vlky se pracovalo jet na odlehen verzi Ausfhrung B pro ob trakce. Pouitm lehkch slitin se podailo uetit asi 150 kg hmotnosti, ale zatek vlky pinutil vrobce, vrtit se k osvden a materilov mn nron lafet Ausfhrung A.
Protoe Nmecko trplo v druh polovin vlky nedostatkem kovovch materil, zaala se pouvat devn kola s gumovmi bandemi. Ze stejnho dvodu byl upraven kryt kola a upevnn hdele nastavovn nmru, zvr zbran byl v pedn sti zaoblen a byl odstrann mechanick vstrank. Dky tomu se podailo nejen uspoit materil, ale tak zjednoduit vrobu.
Pestr munice
Pchotn sIG 33 pouvaly dlenou munici, pro kterou bylo k dispozici est hnacch npln. Vzjemnou kombinac grantu a pslun hnac npln se dal vhodn mnit dostel, aby se minimalizovalo opoteben hlavn. Npl slo jedna udlovala grantu sovou rychlost 122 m/s, co zajiovalo dostel 1 475 m. S npln slo est byla sov rychlost tm dvojnsobn 240 m/s a dostel vzrostl a na 4 700 m.
Pro plnn rznch kol bylo pro dlo k dispozici deset rznch grant. Zkladnm byl ttivo-trhav 15 cm Infenteriegranate 33 (15 cm IGr 33) s hmotnost 38 kg, plnn 8,3 kg Amatolu. V jeho konstrukci se pouvala m, nutn pro vrobu genertor a elektromotor, take byl postupn nahrazovn celoeleznou verz IGr 33 FES. Na nien vzdlenjch cl existovala odlehen varianta IGr 38 Grunring s hmotnost 36,5 kg.
Pro ppad chemick vlky vrobce vyvinul IGr 33 Kh (Kammerhulse), kter bylo mon plnit bojovmi otravnmi ltkami nebo dmotvornou sms. Vzhledem k obavm ze spojeneck pevahy v tkch bombardrech se Hitler nikdy k nasazen chemickch zbran neodhodlal, pestoe jich mla tet e pln sklady.
Klasick kouov granty byly zastoupen typy IGr 38 Nb FES (Nebel mlha) s hmotnost 40 kg. Velmi zdka se pouvaly zpaln granty IGr 38 Br (Brandgeschoss zpaln grant) jak v zkladn, tak FES verzi. Pro vcvik obsluh se pouval cvin grant IGr 33 UbT (Ubungs cvin) se stopovkou.
Protoe mlo dlo velmi nzkou sovou rychlost, bylo pro boj s obrnnou technikou nutn vyvinout grant IGr 39 HI/A (Hohlladung s kumulativn vlokou), schopn spn proplit panc bez ohledu na rychlost, jakou opout hlave. Vzhledem k nzk sov rychlosti vak stelba na pohybliv cle vyadovala dostatenou praxi. Grant IGr 39 HI/A ml hmotnost 29,5 kg a byl plnn sms RDX a TNT.
sIG 33 s nasazenm nadrovm demolinm grantem Stielgranate 42
Specialitou byl nadrov demolin Stielgranate 42 s hmotnost 90 kg, plnn 27 kg Amatolu. Grant impozantnch rozmr se zasouval krtkou stopkou (Stiel stopka) do hlavn, zatmco nadrov hlavice trela dopedu. Stielgranate 42 se odpaloval bnou hnac npln, uloenou v nbojnici a nabitou do zvru. Tlak plyn v hlavni grant vymrtil smrem k cli. Za letu byl stabilizovan temi pevnmi plokami, nasazovanmi tsn ped odplenm. Demolin grant se pouval na nien polnch opevnn a oprnch bod, s spchem se pouval k vytven prchod v minovch polch, pi bojch ve mst vytvel prchody v barikdch a zdech obytnch blok.
Problmy s mobilitou
Obsluhu dla sIG 33 tvoilo standardn sedm mu: velitel, stelec, pomocnk stelce, kter ho v ppad zrann nahradil, nabje grantu, nabje npln a dva podavai munice. Jeden z podava byl zrove vozkou nebo idiem tahae. Pokud bylo dlo nasazeno v pednch linich a daly se oekvat ast zmny palebnch pozic, mohla bt obsluha rozena o idie tahae, aby mohl podava plnit sv koly, ppadn o dal dva podavae munice, aby bylo mon zvit rychlost stelby.
Pi hipotrakci se pouvalo estispe s hlomoznou Munitionswagen (If. 14) a(nebo) kolesnou Protzwagen (Itf. 14/1). Pi kratch pesunech bylo mon vystait se tyspem, ale potom se pouvala zpravidla jen kolesna (bez munice). V roli taha se pouvaly polopsov 1t Zgkw SdKfz 10 nebo 3t Zgkw SdKfz 11. Vzhledem k trvalmu nedostatku tanch vozidel se pouvaly i obrnn transportry SdKfz 251, poskytujc obsluze ochranu i pi pesunu, tahae RSO Ost (Raupenschlepper psov taha), ppadn ukoistn technika, napklad sovtsk traktory STZ-5 NATI.
Pestoe konstrukti etili hmotnost jak se dalo, bhem boj se ukzalo, e ani v sedmi much nen manipulace s tm dvojtunovm dlem snadn. Na druhou stranu jeho palebn sla, kter byla po ruce v prvn linii, byla pro pchotu nepostradateln. Obsluhy sIG 33 dokzaly niit neptelsk hnzda odporu prakticky okamit po zjitn a pmou stelbou dokzaly umlet i cle, kter poln dlostelectvo nedokzalo postelovat kvli riziku, e zashne vlastn jednotky.
Nazenm 6. odboru vzbrojnho adu WaPrf 6 (Waffenprfmter) byla objednna motorizace sIG 33 s vyuitm podvozku tanku Pz.Kpfw. I Ausf B (SdKfz 101). Tanky Pz.Kpfw. I, vyzbrojen pouze kulomety, se ji nevyrbly, byly zastaral a slouily hlavn pro vcvik osdek. Vzhledem k nedostatku asu se nechali konstrukti inspirovat eenm, kter pouili Britov za prvn svtov vlky u vozidla Gun Carrier Mk.I. Psov podvozek slouil k peprav celho dla, vetn lafety a kol. Rozdl byl jen v tom, e Nmci na rozdl od Brit z dla nesvovali kola.
Vhodou tto koncepce byla pedevm rychlost cel pestavby. Krom toho bylo mon v ppad poruchy nebo vyazen podvozku dlo sejmout a pouvat jako bnou taenou verzi. Nevhodou byla velk vka nstavby a vysoko umstn tit celho vozidla. Vozidlo se obtn maskovalo, pancov ochrana byla na nzk rovni a na pnm svahu musel bt idi velmi opatrn.
Cel pestavba byla pomrn snadn. Z tankovho podvozku byla svena v a pedn st nstavby od protiporn pepky motoru dopedu. idi dostal ped sv stanovit nov pancov plt. Na blatncch byla lka pro kola sIG 33. Aby z nich dlo pi zptnm rzu nevyskoilo, byla kola zajitna ocelovmi, nahoe seroubovanmi psy. Krom toho byla osa piroubovan k bonicm nstavby. Chobot lafety se navlkal na speciln ep umstn na motorovm prostoru, otvorem urenm pro hk kolesny. Zptn rz, kter nezachytilo brzdovratn zazen, se tak penel na nepli byteln podvozek lehkho tanku.
Prototyp samohybnho dla jet bez nstavby
Prototyp samohybnho dla se zpotku testoval bez nstavby, take je vidt, e pouval sIG 33 s plechovmi koly pro hipotrakci. Pvodn byla lka pro kola devn, ale brzy byla nahrazena ocelovmi a cel konstrukce byla vyztuena.
Obsluha dla byla ped neptelskou palbou chrnna vysokou nstavbou z 10 mm silnch pancovch plt. Zadn st plt byla odklpc, m obsluha zskala vce prostoru a lep pancovou ochranu. Osdku vozidla tvoili tyi mui: velitel, stelec, idi a nabje. U vozidel vybavench radiostanic plnil jeden nabje zrove funkci radisty. idi sedl obdobn jako u tanku Pz.I v korb. Ostatn mui na sedakch v nstavb. Zbytek obsluhy se vezl v muninm vozidle Sd.Kfz. 10, kter ke kadmu samohybnmu dlu patilo. Krom idie se v Sd.Kfz. 10 peveli dva podavai munice, druh nabje a pomocnk stelce.
Prototyp vozidla byl dokonen v lednu 1940 zvodem Alkett (Altmrkische Kettenwerk GmbH) ve tvrti Berln Spandau. Stejn tovrna vyprodukovala do bezna tho roku celou srii 38 vozidel, oznaench 15cm sIG 33 Sfl. auf Pz.Kpfw. I ohne Aufbau Ausf B. Obas pouvan oznaen Sturmpanzer I Bison pochz z povlenho obdob, zhruba z 60. let z pera Petera Chamberlaina. Nmci bhem druh svtov vlky toto oznaen neznali.
Samohybn dlo pojmenovan Edith se sejmutm hnacm kolem
Nkter vozidla mla upravenou horn st bok nstavby tak, e vpedu mla mrn sklon. Celkov hmotnost vozidla dosahovala 8 500 kg, co bylo o 2 700 kg vc, ne vil pvodn tank. Motor s vkonem 44 kW dokzal vozidlu udlit rychlost 35 km/h. Vzhledem k tomu, e hnac soustava byla permanentn peten, inil normovan dojezd na silnici jen 100 km.
Organizace jednotek
Hipomobiln verz 15 cm sIG 33 byla vyzbrojena rota pchotnch dl pch pluk. P pluk byl tvoen temi prapory. Kad prapor dostval pidlenou jednu rotu pchotnch dl. Rota byla vyzbrojena dvma tkmi dly 15 cm sIG 33 a tymi nebo esti lehkmi 7,5 cm leIG 18. V druhm ppad rota nemla ve vzbroji tk kusy. Bhem vlky byly roty pchotnch dl postupn motorizovan, ale v organizan struktue mly jen 7,5 cm leIG 18, protoe sIG 33 postrdala potebnou pohyblivost.
Bhem operace Fall Weiss (napaden Polska) se ukzalo, e pohybliv tvary (tankov a motorizovan) postrdaj adekvtn palebnou podporu, protoe je jednotky polnho dlostelectva nedokzaly dostaten rychle nsledovat. Vznikl urgentn poadavek na vyzbrojen jednotek motorizovan pchoty tkmi pchotnmi dly sIG 33. Toho bylo dosaeno pidlenm rot samohybnch 15cm sIG 33 Sfl. auf PzKpfw I jednotlivm divizm.
Vzhledem k tomu, e samohybnch sIG 33 bylo vyrobeno jen 38 kus, z eho dva pouvaly zlon jednotky, je snadn se dopotat jejich rozmstn. Na jae 1940 bylo vytvoeno 6 rot samohybnch tkch pchotnch dl (schwere Infanterie Geschtz Kompanie), slovan byly 701. a 706.. Roty byly pidleny steleckm brigdm (Schtze Brigade) pti tankovch diviz. Pouze 701. schwere Infanterie Geschtz Kompanie podzen 9. tankov divizi nebyla zalenna do struktur pch jednotek.
Kad rota mla ti palebn ety po dvou samohybnch dlech. Krom toho mla eta dva polopsov transportry 1t SdKfz 10 pro dopravu zbytku obsluhy a munice. Jeden ml podle tabulek munin pvs Sd.Anh. 32. Sestavu doplovaly dva motocykly s postrannm vozkem. Krom t palebnch et mla rota transportn etu s temi 3 tunovmi nkladnmi automobily, zpravidla Opel Blitz, velitelsk oddl se tymi vozidly a pti motocykly a doprovodnou etu. Celkem rotu tvoili 2 dstojnci, 33 poddstojnk a 116 vojk.
15cm s.I.G.33 Sfl. auf Pz.Kpfw. I byly poprv nasazeny bhem boj o Francii v ervnu 1940. Obecn se samohybn proveden sIG 33 osvdilo, protoe umonilo nasazen dl re 150 mm pmo v prvn linii. Stnosti byly na patn vhled z msta idie, kter sedl utopen hluboko pod nstavbou a vidl prakticky jen pmo dopedu, co omezovalo jeho situan povdom.
Opravy pojezdovho stroj byly ast.
Mnohem vt starosti ne neptel inily obsluhm technick problmy. Podvozek byl peten, pedevm ve sv pedn sti. Obvyklou zvadou bylo odlomen zvs pednch pojezdovch kol nebo porucha jejich samostatnch tlumi. asto dochzelo k pokozen ozubench kol v pevodovce nebo petren ps. Situace byla tak vn, e jedna rota se rozhodla dla z podvozk sloit a pouvat je jako taen. Jinm pkladem je 703. rota, kter mla po 11 dnech boj jedin bojeschopn samohybn dlo. Pitom se jednalo o nasazen za pznivho poas v oblasti s hustou st kvalitnch silnic.
asto se uvd, e velkm problmem byla vka vozidla a to se asto stvalo snadnm clem dlosteleck palby, ale daje z Francie to nepotvrzuj. Z 38 nasazench vozidel byla neptelskou palbou ztracena jen dv. Jednm z nich byl Alter Fritz ze stavu 703. roty. Zbvajcch 36 prolo po kampani opravskmi zvody. Bhem operace Marita, co byla invaze do ecka, byly nasazeny 2., 5. a 9. tankov divize, a v jejich rmci 701., 703 a 704. roty.
Na vchod
Nejvtm a poslednm nasazenm samohybnch 15cm sIG 33 auf PzKpfw I byly operace na vchodn front. Na zatku operace Barbarossa bylo nasazeno vech est rot. Nasazen na vchodn front se od pedchozch boj liilo. Vozidla se asto pohybovala mimo silnice, co vedlo k nrstu mechanickch zvad. Nebojov ztrty (pi pesunech) samohybnch dl pevyovaly ztrty zpsoben neptelem. asto se vyuvala monost sejmut dla a jeho nasazen jako taenho, vyzkouen ve Francii.
Dal odlinost byl obecn nedostatek sil a rychle se mnc taktick situace. Z toho dvodu byly 15cm sIG 33 auf PzKpfw I asto nasazovan v naprosto nevhodnch podmnkch, napklad v protitankovm boji. Vysok vozidla s tenkm pancovnm nemla pli anc, jedinou monost bylo zahajovat palbu z krytu a vyhnout se odvetn palb. Tak mla napklad 705. rota na kont dva znien sovtsk tanky.
Bhem boj na vchodn front byla postupn ztracena vechna samohybn dla 15cm sIG 33 auf PzKpfw I. Posledn kusy byly ve stavu 704. roty 5. tankov divize v polovin roku 1943. Podle zznam mla k 30. ervnu dv bojeschopn 15cm sIG 33 auf PzKpfw I, k 31. ervenci ji jen jednu a k 31. srpnu dnou.
Pestoe se asto uvd jen 38 kusov srie 15cm sIG 33 Sfl. auf PzKpfw I Aufbau Ausf B, je velmi pravdpodobn, e v zim 1941 42 bylo vyrobeno jet pt vozidel. Kdy 701. rota pila o vechna sv samohybn dla, byly jej ztrty v noru 1942 nahrazeny dodvkou pti novch vozidel. Dv vyrobil Heereszeugamt ve Vdni a ti Heereszeugamt v Magdeburgu.
Pchotn dlo sIG 33 bylo za druh svtov vlky nejt잚 zbran oznaovanou jako pchotn. Pchot poskytovalo velmi pohotov znanou palebnou slu, ale manipulace s nm byla obtn. Samohybn varianta sice zvila pohyblivost, ale krom Francie, kde se pli nebojovalo, byla pi nasazen limitovan petenm podvozkem a slabm pancovnm. Z tohoto hlediska byla vhodnj ton dla StuG III s mnohem vyvenjmi parametry a lep pancovou ochranou. Nicmn jejich 7,5 cm StuK 37 L/24 nabzela jen zlomek palebn sly sIG 33. Z hlediska pchoty byl idelnm eenm 15 cm Sturm-Infanteriegeschtz 33B Fgst PzKpfw III, vyzbrojen stejnou zbran, ale tch bylo vyrobeno je 24 kus pro vchodn frontu.
