Prvn jadern ponorky stavly Spojen stty, kter mly nejvce zkuenost z programu Manhattan. Pestoe se francouzt vdci podleli na vvoji americkch jadernch zbran, po vlce zanal francouzsk jadern program prakticky od nuly.

Rychl zatek s nedostatkem penz

Francouzm se podailo ji v roce 1948 spustit prvn pokusn jadern reaktor a do roku 1949 zskat mal mnostv plutonia. Na zatku 50. byli ke spoluprci pizvni izraelt vdci, kte se tak podleli na projektu Manhattan. Zajmav je, e civiln jadern program byl ve Francii oficiln zahjen od roku 1950, zatmco jeho vojensk st a po Suezsk krizi, v roce 1958. Kadopdn Francie si uvdomila, e pokud se chce potat mezi velmoci, bez jadernch zbran a jejich nosi se neobejde.

V roce 1955 zaala se stavbou experimentln ponorky Q244. Projekt vak byl v roce 1959 ukonen, protoe francouzt ineni nedokzali postavit reaktor dostaten mal na to, aby se dal vestavt do ponorky. Trup byl pestavn, peslovn na Q251 a dostal klasick diesel-elektrick pohon. Takto vytvoen experimentln ponorka, pojmenovan Gymnote, slouila pro testy prvnch francouzskch balistickch raket M1. V letech 1977 79 byla pestavna a peslovna znovu, na S665. Pod tmto oznaen slouila pro testy balistickch raket M4 a dalch ponorkovch systm a do roku 1986, kdy byla serotovna.

Prvn tdou francouzskch podmoskch plavidel s jadernm pohonem byla Le Redoutable, co byly ponorky vyzbrojen 16 balistickmi raketami M1. Prvn z nich Le Redoutable (S611) se stavla od roku 1964 a do vzbroje byla zaazen od roku 1971. Celkem bylo postaveno est jednotek, kter jsou ji nahrazeny tdou Triomphant. Potujc je, e La Redoutable (S611) je umstna v suchm doku ve mst Cherbourg a slou jako muzeum. Jadern reaktor je demontovn a nahrazen przdnou sekc.

Nosie balistickch raket maj vhodu v tom, e sila jsou natolik rozmrn, e v trupu je dost msta na umstn jadernho reaktoru. U tonch ponorek je to jin pse. Jednm z rozhodujcch parametr je rychlost, co konstruktry nut etit mstem a pli nezvyovat prmr trupu. Ve Francii se k tomu pidaly problmy s financemi. Stavba ponorek Le Redoutable pustila rozpotu MN (Marine Nationale francouzsk nmonictvo) dn ilou, take se krtalo, kde se dalo.

V roce 1964 bylo v plnu zahjit stavbu ty tonch ponorek s jadernm pohonem SNA 64 (Sous-marin Nuclaire dAttaque) s vtlakem 2900 t pod hladinou a ty sthacch ponorek SNC 68 (SN d Chasse) s vtlakem 5200 t pod hladinou. Oba programy byly v roce 1969 zrueny kvli nedostatku financ.

Podíl.