Senzan zprvu o objevu dokonce ped 100 lety pevzaly Nrodn listy: Objevitel novho niivho paprsku, inenr Matthews, sdluje, e paprsek je vlastn jakmsi vodiem energie na zpsob mdnho drtu. Energie, kterou vyrbme a vyslme do prostoru po tomto paprsku, je podobn elektin. Li se od n vym inkem tepelnm.
Zprva reagovala na projekt britsk armdy, kter ml pinst objev paprsku smrti, jen by zabjel na dlku. Mla to bt nov zbra proti stle modernjm vojenskm letadlm.
Letouny se zdokonalovaly rok od roku. Do bdn se pustila ada vdc, ale i arlatn. Ukzalo se, e mezi ty druh zejm patil britsk vynlezce Harry Grindell Matthews. Byl ze vech nejzdatnj, a to pedevm mediln. Jeho citace se dostala i do eskch novin.
Vechno to vypadalo nadjn za poslednch pokus. Zabili jsme okamit krysu na vzdlenost 25 metr. Pivedli jsme nboje k explozi, zaplili star hangr a rozsvtili elektrick rovky. Pi pokusu dostal se nhodou jeden laborant do cesty paprsku jenom jedn tisciny innosti a byl okamit sraen a 48 hodin v bezvdom. Jet dnes m stopy poplen. A dosud jsme pracovali s velmi slabmi zdroji energie a jsem pesvden, e a nm budou povoleny rozshlej pokusy, vsledky budou mrn vynaloen energii. Je nutno jet pipomenout, e je mono bu soustedit paprsek na takka jedin bod, nebo jej rozptlit vjovit, take zashne linii nkolika destek kilometr, chlubil se ped 100 lety vynlezce Matthews.
Ten se tedy v dubnu 1924 ctil bt na dobr cest velkmu objevu. Pozdji dokonce rozhlaoval, e u doke sestelit letadlo z nebe a tak na dlku tavit sklo. Matthews nakonec kontaktoval britsk krlovsk letectvo, ale to rozhodlo, e jeho zazen nefunguje.
Tak britsk armda ve tictch letech projekt zastavila s konstatovnm, e sestrojen paprsku smrti, kter zabj na dlku, nen mon. Nco uitenho se pesto na zklad tchto vzkum pozdji zrodilo: radar.