V roce 1936 vydalo britsk ministerstvo letectv mimo jinch i dv specifikace na vvoj novch bombardr.
Specifikace B.12/36 (slo za lomtkem je rokem vydn, zde 1936, a slo ped lomtkem je poadov slo specifikace vydan v danm roce) poadovala tymotorov tk bombardr. Na jejm zklad vznikl Short Stirling, kter se stal jednm (a chronologicky prvnm) ze znm trojice britskch druhovlench tkch bombardr, kam pat jet Avro Lancaster a Handley Page Halifax. Jen dodejme, e Stirling ml v porovnn s obma konkurenty nesrovnateln men vznam v bombardovac ofenziv proti tet i.
Pro ns je vak te smroplatn specifikace S.13/36 na vkonn dvoumotorov stedn bombardr. Ve specifikaci byly i takov speciality, e stroj m bt schopen bombardovat pi mrnm letu stemhlav pod hlem 30 (od vodorovn roviny), tak byla poadovna monost nst msto pum dv torpda. Ale nejvc asi pekvapil (a to bylo i ve ve uveden specifikaci B.12/36 na tk bombardr) poadavek na uzpsoben letounu pro vzlet pomoc katapultu (myleno samozejm na pozemnm letiti, protoe se pepokldalo, e pi vtch vzletovch hmotnostech nebudou dlky drah na stvajcch letitch stait. Pozdji byly natst takov nepstojnosti ze specifikac vyputny.
Na zklad specifikace S.13/36 se firma Avro pustila do vvoje dvoumotorovho bombardru, kter dostal jmno Manchester. Jeho hlavnm znakem, kter se podepsal i na jeho osudu, byly motory Rolls-Royce Vulture. Ministerskou specifikac pedepsan vkonov parametry dvoumotorovho bombardru si daly pouit co nejvkonnjch motor, prakticky nebylo z eho vybrat.
Motor Rolls-Royce Vulture byl osmatyicetilitrov tyiadvacetivlec s vlci do X. Vznikl spojenm dvou vidlicovch (vlce do V) dvanctivlc R-R Peregrine, kter logicky dostaly spolenou klikovou sk s jednou klikovou hdel. U motor Peregrine nebyl prost much a ty samozejm poddil i Vulture, piem k nim pidal dal, vt. Aby se mu nco nestalo, tak motor Vulture musel mt markantn snen vkon (msto 1 800 kon to bylo jen asi 1 500 kon) a maximln otky oproti projektovanm, pesto trpl pehvnm, prasknm ojninch loisek atd.
Bombardr Avro Manchester byl jedin sriov vyrbn letoun pohnn problematickmi motory R-R Vulture.
Ostatn u tak sloit vvoj R-R Vulture strdal, protoe stejnm leteckm motorem firmy Rolls-Royce byl Merlin, tak potebn pro sthaky Supermarine Spitfire a Hawker Hurricane a nakonec i pro dal typy. Kdy vichni vidli, e R-R Vulture nen dobr, byly v roce 1940 zastaveny vechny vvojov prce na nm a jeho omezen sriov vroba. Celkem jich bylo vyrobeno jen 538 kus a Manchester byl jedinm jimi pohnnm v srii stavnm letounem, vedle toho se dostaly do nkterch prototyp, jako napklad Hawker Tornado.
Problematick motory R-R Vulture se tedy podepsaly i na nevelkm objemu vroby bombardru Avro Manchester, bylo to nco mlo pes dv stovky kus.
Protoe s bombardrem Manchester byly kvli motorm jen a pouze problmy a v leteckm kolektivu nebyl oblben, tak se nikdo neme divit, e dlka operan sluby tohoto typu u perut RAF Bomber Command nebyla nijak dlouh.
Avro Manchester Mk.IA
Prvn letouny Manchester oficiln vstoupily do sluby v listopadu roku 1940 v rmci 207. perut. Prvn bojovou misi provedla estice letoun 207. perut v noci z 24. na 25. nora 1941 a jejich clem byl nmeck kink Admiral Hipper kotvc v bretaskm pstavu Brest. Manchestery byly nasazeny i do operace Millenium z 30. na 31. kvtna 1942 proti Kolnu nad Rnem, kdy se jednalo o historicky prvn nlet v sle tiscovky letadel a vt (do t akce startovalo 1 047 bombardr, z toho bylo 46 Avro Manchester). Poslednm pspvkem bombardr Manchester do bombardovac ofenzvy proti tet i byla ast pi nletu na Brmy v noci z 25. na 26. ervna 1942.
Celkem se tyto letouny objevily asi u tuctu perut operujcch z britskch ostrov, piem u nkterch se pouze mihly (nap. kanadsk 420. peru RCAF), nebo nebyly vbec pouity k bojovm letm (nap. australsk 460. peru RAAF). Vedle toho slouily i u nkterch vcvikovch jednotek, piem v tto roli vydrely posledn kusy a do roku 1943.
Manchester se vak zapsal do historie vznamn jinm zpsobem ne svou operan innost. Pi hledn cesty jak z motorov lamastyky ven, postavilo Avro prototyp oznaen jako Manchester Mk.III. Ten dostal tveici povedench motor R-R Merlin. Od pvodnch dvoumotorovch stroj se mimo jin odlioval i vtm rozptm kdla, co i s tm vtm potem motor souviselo. Pro sriovou vrobu bylo jmno novho tymotorovho bombardru zmnno na Lancaster. A jak historie ukzala, stal se Lancaster nejlepm britskm tkm bombardrem druh svtov vlky.
Jedin vroben prototyp Avro Manchester Mk.III (vznikl pestavbou jednoho sriovho stroje Manchester Mk.I) se stal prvnm prototypem legendrnho typu Avro Lancaster.
Avro Lancaster, nejlep britsk tk bombardr pouvan za druh svtov vlky (na fotografii je konkrtn Lancaster B Mk.I).
