V roce 1927 piel Bugatti s luxusnm automobilem pro nejzmonj klientelu, vz dostal v chronologick ad typov oznaen Bugatti Type 41, ale znmj je jako Bugatti Royale. O prodejn cen tohoto mistrovskho dla pomlme, protoe stejn byla individuln odvisl od proveden karoserie (o konkrtn cen lze hovoit pouze u podvozku osazenho motorem, jak to bylo v t dob a u drahch voz bn; karoserie se ila podle pn zkaznka a zpravidla ve specializovan karosrn). Popravd ve sv dob bylo Bugatii 41 nejdram osobnm vozem na svt. V kadm ppad podle slov svho tvrce byl vz uren pedevm pro krlovsk rodiny, ostatn jeho jmno Royale hovo za sv.

K obmu vozu patil ob motor. Pod kapotou Bugatti Royale ml sv msto zehov osmivlec o zdvihovm objemu 12,7 litr (u prvnch dvou kus dokonce 14,7 litr), kter se pynil vkonem 300 kon. Pohotovostn hmotnost automobilu se vyhoupla s pehledem hodn pes ti tuny. Spoteba paliva se udv 60 litr na 100 kilometr, maximln rychlost a 200 km/h.

Bugatti Type 41

Dv rzn proveden Bugatti Type 41

Kdy si Bugatti spotal krle, pojal pln vyrobit 25 voz Royale. Jene netrvalo dlouho a z Ameriky pila velk nepjemnost, na dvee zaklepala velk hospodsk krize. I ti nejbohat z nejbohatch zaali s rozvahou otet kad frank, libru, kus zlata nebo co zrovna popadli do ruky.

Do roku 1931 tak bylo vyrobeno pouhch sedm exempl Royale, jeden pouval sm Bugatti a prodat zkaznkm z lidu (myleno z lidu ukrutn bohatho) se podailo pouh ti. Z on trojice zkaznk navc nebyl dn krlem ve smyslu panovnickho titulu. I kdy snad jeden, ale nakonec neuspokojen zjemce z tto brane se objevil, konkrtn albnsk krl Ahmet Zogu. V tto souvislosti vak koluj ei, e Bugatti mu luxusn Royale odmtl prodat kvli nevhodnmu chovn u stolu.

Kdy Bugatti vidl, e zjem potencilnch kupc o nejluxusnj automobil svta kulh daleko za pedkrizovm oekvnm, nepotilo ho to. Trochu prvih byl v tom, e motory pro cel zbytek plnovanch ptadvaceti aut u mli ve fabrice hotov. A tak pila obligtn otzka: Kam s tm?

eleznin motorov vz Bugatti

Zapeklitou otzku vyeil Bugatti elegantn. Navrhl expresn eleznin motorov vozy tmito motory pohnn. A motorov vozy, zvlt takovto expresn, nebyl problm udat, nebo ze strany provozovatel eleznin dopravy po nich byla shka. Pedstavovaly pro n innou protizbra vi individuln automobilov a hromadn mezimstsk a dlkov autobusov doprav, kter jim ve tictch letech zaaly povliv odluzovat cestujc.

Motork Bugatti bylo nakonec vyrobeno osmaosmdest, take se pro n musely navc vyrobit i dal motory. A to bylo pro firmu a potamo i pro jej zamstnance jen dobe. Navc kad motork byl pohnn tveic tchto motor, respektive vtina, protoe se postupn vyrbly v nkolika verzch, piem jedna z nich byla dvoumotorov.

Zkladem motorku Bugatti byly dva tynpravov podvozky, na kterch sedl klasick rm a na nm lehk elegantn sk aerodynamickch tvar. Vnitn dvojkol podvozk byla hnac, motork ml tedy celkem tyi hnac a tyi bn dvojkol. Piblin uprosted dlky vozu byla v rmu sten utopen motorov instalace s psluenstvm. Nad touto strojovnou bylo vyven stanovit strojvedoucho se zasklenou kukan nc nad sk motorku. Se strojovnou a stanovitm strojvedoucho sousedily ve smru podln osy vozidla na jedn stran toaleta a na druh stran zavazadlov prostor, pi jednom boku tto cel sestavy prochzela komunikan chodba spojujc dvojici prostor pro cestujc.

eleznin motorov vz Bugatti, dvojvozov verze skldajc se z motorovho vozu a integrlnho ppojnho vozu (z nho vidme jen malou st).

Nrt pohonnho stroj motorovho vozu Bugatti (podle pdorysnho obrysu skn z dvojvozov jednotky, ale een pohonu odpovd i standardnm vozm solitrnm nebo trojvozovm jednotkm s motorkem uprosted).

Na tratch, kde byly motorky Bugatti nasazeny, pinesly nov komfort cestovn a pedevm dolo ke zrychlen danch spoj. Na francouzskch eleznicch byla podle tehdejch pedpis omezena maximln rychlost na 120 km/h, resp. na 140 km/h. Motorky Bugatti vak dokzaly vyvinout rychlost mnohem vy. Pi testovn prvnho vyrobenho na jae 1933 bylo dosaeno rychlostnho rekordu 172 km/h. Jin exempl ho trumfl 24. jna 1934, kdy se zapsal do tabulky rekord hodnotou 192 km/h dosaenou na trati z Le Mans do Connerr.

Bn cestujc, jako byli napklad Paan dychtc na dny volna opustit divokou metropoli, vak zajmala sla praktitj. Jedno mme zde: prvn motork Bugatti, nasazen sttnmi drahami (LAdministration des chemins de fer de ltat) na trati Pa힖Deauville ji zvldal absolvovat prmrnou rychlost 116 km/h.

Komfortn a rychl motorky Bugatti byly ovem obdaeny jednou nectnost. Mluvme o velk spoteb paliva, kter vychzela prv z pouit tveice vkonnch benznovch motor. Ze sluby tak byly pomrn brzy vyazeny. Stalo se tak v roce 1958. Vidme, e v porovnn s jinmi elezninmi traknmi vozidly byla doba jejich sluby spe krat.

Podíl.