Teprve ped dvma staletmi lidstvo pochopilo, s jakmi tvory m v podob dinosaur co do inn. Fosilie kadopdn sbrali lid po celm svt ji v pedvdeckch dobch, a kdy se obrtme k Africe, pak nalezneme skuten velmi dvn doklady takovch interakc. Zajmav prodniny zde zmrn sbrali dokonce ji pozdn formy australopitk nebo pslunci vbec nejstarch populac rodu Homo v dob ped asi 2,8 miliony let (tzv. oblzek z Makapansgat, chpan mon jako zobrazen lidsk tve).
Skuten zkamenliny pak prokazateln sbrali napklad ji archait zstupci druhu Homo sapiens, jak dokld fosiln schrnka triasovho ortoceridnho hlavonoce, pinesen do jeskyn u marockho Erfoudu ped asi 300 tisciletmi. Nkter fosilie pradvn ediakarsk fauny pak nejsp dobe znali obyvatel souasn Namibie v dob ped 6 a 8 tisciletmi.
Na jinch mstech se pak penely fosilie, zkoumaly otisky stop a umlecky zachycovaly zkamenl nlezy ji v dob ped destkami tiscilet. Mnoho z tchto nlez vak dosud nebylo detailn prozkoumno a na mnoha lokalitch s podobnmi objevy jednodue jet nebyl dn dostaten podrobn przkum proveden. I do budoucna nm tak kolbka lidstva bude mt v tomto ohledu hodn co nabdnout.
Ale nyn ji k tomu, co ns zajm nejvc jak jsou pm doklady o pedvdeckch setkvnch lovka a dinosauch zkamenlin v Africe? U dve byla zmnna legenda o obm lidoroutovi s kostnatma rukama, kter stahuje neboh domorodce pod zem v oblasti tanzanskho Tendaguru. Nen nhodou, e je to pozdn jursk lokalita s mnostvm fosili velkch a obch dinosaur, jako je brachiosauridn sauropod Giraffatitan brancai.
Nhrdelnky pipomnajc fosilie
Na nkterch mstech v Nigeru zase paleontologov objevili fosilie velkch dinosaur dky mstnm, dlouhodob tradovanm legendm o kostech obch velbloud a prastarch tvor, objevovanch po mnoho generac v saharsk pouti. Obyvatel poho Atlas zase nosili po stalet nhrdelnky v podob kdovch schrnek ramenonoce rodu Rhynchonella (svm cenomanskm stm odpovdajc sedimentm geologick skupiny Kem Kem) a fosiln stopy kdovch dinosaur v Alrsku byly a do konce 19. stolet mstnmi obyvateli povaovny za stopy bjnho obho ptka.
V Lesothu a Jihoafrick republice se objevuj legendy o drakm podobnch stvoench a lidoroutskch obludch (jako je napklad Amagongqongqo nebo Kholumolumo, jeho jmno v roce 2020 obdrel sauropodomorfn dinosaurus Kholumolumo ellenbergerorum), pravdpodobn zaloen na fosilnch kostech a otiscch stop dinosaur. Podobnch pklad bychom jist nali vce, pojme se vak zamit na ty nejzajmavj. Jednm z nich je fosiln prstn lnek ran jurskho sauropodomorfa rodu Massospondylus, kter byl objeven na archeologick lokalit Bolahla v Lesothu.
Za pomoci radiometrickho datovn a analzy dalch archeologickch objev na lokalit bylo stanoveno, e fosilie sem byla pinesena nkdy mezi roky 1100 a 1700 n. l. Zkamenlina byla pravdpodobn objevena v nkterm nedalekm horninovm vchozu a svm tvarem nebo barvou zaujala svho objevitele natolik, e se rozhodl ji donst do svho sdla. V zvislosti na dataci objevu fosilie me jt o nejstar doklad takov interakce, kter by mohl posunout dobu prvnho znmho objevu dinosau fosilie v jihoafrick oblasti pnve Karoo a o 700 let. Jinde v Lesothu se zase nachz jeskyn Mokhali, v n byly objeveny star nstnn malby, patrn souvisejc s nedalekmi dobe zachovanmi fosiliemi tprstch otisk stop dvnch ptakopnvch dinosaur z obdob ran jury (st kolem 190 milion let).
Sanov (dve tak Kovci), kte jsou skvlmi stopai a pozorovateli prody, tyto zkamenl stopy velmi dobe znali a nejsp zde zanechali i jejich anatomicky zcela pesn nkres okrovm barvivem. Co je vak jet zajmavj, je fakt, e tito domorod umlci rovn zakreslili pravdpodobn vzezen samotnho pvodce tchto stop a jak bychom mohli oekvat, to mlo podobu velkho vzpmenho neltavho ptka. Stopy se nachzej na pskovcovm podlo ve vyschlm nm koryt a jasn poukazuj na vzpmenho, po dvou se pohybujcho tvora bez ocasu (nebo nesoucho ocas nad zem).
Skaln malby San (Kovk) ve Stadsaalskch jeskynch v poho Cederberg (jihozpad Jihoafrick republiky). Podobnm zpsobem jimi byli zobrazovni nejen tvorov z na geologick ptomnosti, ale tak pravc ivoichov, jejich fosilie domorod obyvatel tchto oblast nhodn objevovali.
Tyto indicie Sanm zcela postaily k tomu, aby si iv pedstavili jedin zve, kter mohlo podobn stopy vytvoit pi jejich pochopiteln neznalosti neptach teropod pak byl nejbli monost ob neltav ptk podobn napklad jebm nebo pm. Jin malby zobrazujc tentokrt kvadrupedn (po tyech se pohybujc) zvata s velkmi rozevenmi tlamami, nachzejc se v oblasti jihoafrickho poho Cederberg, mon zase zobrazuj jin pravk plazy. Snad se mohlo jednat o tvory znm podle fosili z pnve Karoo, jejich zkamenl stopy nebo i kosti Sanov obas nhodn objevovali.
Na zem provincie KwaZulu-Natal bychom zase nali msto znm jako Thambokazi, co znamen doslova kopec kost / msto s mnoha kostmi. Fosilie v paleontologii dobe znmho dikynodonta rodu Lystrosaurus jsou zde natolik hojn, e je pasci a dal obyvatel tto oblasti stle velmi dobe znaj (a vdli o nich ji jejich dvn pedkov ped staletmi).
Zatm se kadopdn jedn jen o mal stpek z nepochybn ohromnho rozsahu podobnch pedvdeckch interakc lovka a zkamenlin na zem rozshlho africkho kontinentu. Meme se tedy jen tit, co vechno nm jet budouc objevy o tto fascinujc problematice prozrad.
lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.
