Tchajwanským průlivem v pátek proplul torpédoborec japonských námořních sil, což vyvolalo ostrý protest Číny, napsala agentura Kjódó. Jde o první takový případ od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové do úřadu loni v říjnu, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi kvůli výrokům o Tchaj-wanu, na nějž si Peking činí nárok.

Válečné lodě přes Tchajwanský průliv pravidelně vysílají Spojené státy, aby prosadily svobodu plavby v mezinárodních vodách. Ačkoli Japonsko o pátečním proplutí oficiálně neinformovalo, podle všeho tak učinilo na základě přesvědčení, že by mělo podniknout ráznější kroky, aby čelilo rostoucí asertivitě Číny.

Japonský štáb ozbrojených sil oznámil, že loď se má od pondělí do 8. května zúčastnit Balikatanu, každoročního rozsáhlého společného vojenského cvičení Filipín a Spojených států na Filipínách.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na tiskové konferenci kritizoval Japonsko, že se vysláním torpédoborce záměrně snažilo Čínu provokovat. Dodal, že status Tchaj-wanu představuje červenou linii, kterou nelze překročit. Čínská vláda si už podle japonských a čínských diplomatických zdrojů předvolala japonské představitele, aby proti incidentu vznesla protest.

Tokio se dlouho zdráhalo vyslat přes průliv válečnou loď, aby nevyprovokovalo Peking. Činilo tak až do předloňského září, kdy vodní cestou vůbec poprvé proplul torpédoborec Sazanami. Loni v únoru a červnu to pak byly další dvě lodě japonských námořních sil.

Premiérka Takaičiová loni v listopadu vyvolala diplomatickou roztržku, když prohlásila, že čínský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě bezpečnostního zákona z roku 2015. Čína to odsoudila a zavedla protiopatření, například nedoporučila svým občanům jezdit do Japonska. Počet čínských turistů v Japonsku tak v únoru meziročně klesl o 45 procent.

Share.
Exit mobile version