Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
Kvůli plánované stavbě větrné elektrárny zhruba kilometr od obce vyhlásili v Životicích na jižním Plzeňsku referendum. O víkendu v něm lidé rozhodli – většina s výstavbou souhlasí. „Máme něco lepšího než vrtuli nebo atom? Nemáme,“ zamyslel se obyvatel Životic Jaroslav Hradil.
„Myslím, že je správné, aby si lidé řekli, jestli to tam chtějí, nebo nechtějí. Je to přece jen zásah do krajiny a závazek na několik desítek let,“ poznamenal tamní starosta Jiří Kočí (nestr.). Aby o výstavbě obnovitelných zdrojů energie rozhodovaly samy obce, by si přálo také vedení Plzeňského kraje. Vyjádřit se nyní budou moci i k novému návrhu akceleračních zón.
O šestnáct oblastí méně
Akcelerační zóny stát navrhuje v místech, kde by nové zdroje měly vadit co nejméně – například ochraně přírody nebo památkářům. Podle aktuálního návrhu ministerstva pro místní rozvoj zóny zahrnují 474 kilometrů čtverečních napříč Českem. Jde o 94 lokalit, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení připravovat stavby větrných a solárních elektráren.
Z původně vytyčených 110 lokalit resort nakonec šestnáct vypustil. Celý seznam je dostupný na webu úřadu, mapa vytvořená z dostupných dat k nahlédnutí výše. „Je to návrh, který nyní půjde do procesu, kdy se k němu budou vyjadřovat jednotlivé resorty, kraje, obce, neziskové organizace i veřejnost,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
„Žádali jsme ministerstvo, aby zóny nezasahovaly do Šumavy, protože původně mohly být vymezovány i na okrajích lesů, a to si jako kraj nepřejeme,“ sdělil hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO).
Vymezení zón neznamená automatickou výstavbu
Mrázová a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (za Motoristy) zdůraznili, že vymezení zón neznamená automatickou výstavbu větrníků či solárních parků ani to, že by nemohly vznikat jinde. „Znamená to pouze, že vymezíme zóny, na které pak můžeme získat dotaci od Evropské unie,“ uvedl Turek. I v takzvaných akceleračních zónách bude dle Mrázové nutné projít standardním povolovacím procesem, pouze některé jeho části budou zjednodušené.
Celková rozloha zón se podle Turka oproti původním plánům výrazně zmenšila – z 2685 kilometrů čtverečních na 474, tedy přibližně na 0,6 procenta rozlohy Česka. Vzhledem k unijním termínům má být legislativa hotová do konce srpna.
Zóny byly podle Turka vymezeny velmi šetrně, vláda však prý zároveň zachovala závazek u obnovitelných zdrojů, které musí pro získání evropské podpory dosáhnout celkové instalované kapacity alespoň tři gigawatty. „Vymezili jsme plochy pro tři gigawatty, ale neznamená to, že se plně využijí. Peníze čerpat budeme, není to ale garance naplnění,“ dodal Turek. Česko může na podporu velkých obnovitelných energetických zdrojů z EU získat až devět miliard korun.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) odmítá, že by zóny prošly výraznou redukcí. „Filip Turek nic nezmenšil, je to kompetence ministerstva pro místní rozvoj. Biologickým posouzením prošlo zhruba 1300 kilometrů čtverečních a už za naší vlády se očekávalo, že výsledná plocha bude maximálně poloviční,“ tvrdí.
Připomínkovat návrh bude i Hnutí Duha
Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha není rozhodující samotná rozloha ani počet zón. „Důležité je, aby podmínky byly dobré v celé republice a zároveň byl správně posouzen dopad na životní prostředí,“ řekl.
Návrh bude organizace připomínkovat. Pokud budou zóny dobře navrženy, mohou podle něj urychlit výstavbu větrných elektráren v místech s nejmenším dopadem na krajinu. „Zmenšení plochy akceleračních oblastí oznámené Turkem může paradoxně střety v území zhoršit – stejné množství instalovaného výkonu se bude muset vejít na menší plochu,“ upozornil Koželouh.
Vyrůst by mohly stovky větrných elektráren
Kabinet očekává, že v akceleračních zónách by mohly vzniknout stovky větrných elektráren. „Je to dobrý základ, jak se naučit s větrnými elektrárnami v tuzemsku žít, a věříme, že právě k tomuto číslu bychom mohli společně směřovat,“ podotkl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Kabinet zatím neupřesnil, jak daleko od obcí by se měly větrné a solární elektrárny stavět. I po redukci jsou ale podle něj akcelerační zóny dimenzované na zdroje o výkonu tři gigawatty, aby Česko nepřišlo o miliardy korun z peněz EU.
Veřejné projednání
Podrobnosti k výběru oblastí představí zástupci vlády 15. května. Připomínky budou moci kraje, obce i veřejnost uplatnit do 1. června včetně. Na veřejném projednání budou představeny všechny konkrétní lokality. Setkání se uskuteční v Radiopaláci na Vinohradské třídě v Praze 2.
Dotazy bude možné pokládat přímo na místě i on-line, jednání bude zároveň možné sledovat na webu ministerstva pro místní rozvoj. Změna územního rozvojového plánu, která stanoví finální podobu akceleračních oblastí, by měla nabýt účinnosti do 31. srpna. Ještě předtím ji musí schválit vláda.
Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že tuzemsko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu větrných elektráren, zatímco v Česku to bylo pouze 13 megawattů, tedy asi 0,07 procenta. Tuzemsko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na výrobě elektřiny. Podle dat oborových svazů je v zemi přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 megawattů, jejich podíl na výrobě elektřiny tak činí zhruba jedno procento.


