Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
Prezidentský a premiérský palác v Budapešti spolu sousedí a nápadně se liší velikostí. Druhá jmenovaná budova je podstatně větší a ukazuje mocenský rozdíl, který je v tamním politickém systému nakloněn ve prospěch předsedů vlád.
V maďarské politice ovšem existují i momenty, kdy mají oba úřady navzdory různým rozměrům svých sídel podobnou váhu i roli. Jedním z nich je právě doba mezi volbami a jmenováním nového kabinetu. Prezident totiž musí svolat nový parlament. Do té doby má vláda Viktora Orbána plné pravomoci. O velkou část ale přijde s prvním zasednutím poslanců.
Magyar bude při středeční schůzce s hlavou státu žádat brzký termín. „Žádám, abyste mě pověřil sestavením vlády co nejrychleji. Země si nemůže dovolit ztrácet čas. Maďarsko má v každém ohledu problémy,“ vzkázal prezidentovi.
Voliči podle lídra strany Tisza Magyara chtějí zásadní obměnu. Vítěz voleb vyzval k odchodu prezidenta, ale i šéfa ústavního soudu nebo úřadu pro média. Zprávy těch veřejnoprávních chce dokonce pozastavit, „dokud nebudou nestranné“. Následně ale Magyar přijal jejich pozvání. V tamních studiích byl přitom jako host naposledy v září 2024, kdy s vrcholnou politikou teprve začínal.
Během letošní kampaně ho jako lídra průzkumů veřejnoprávní média většinou přehlížela. Ve středu ovšem jako čerstvý vítěz voleb vystoupí v televizním i rozhlasovém vysílání. Zlom přišel v pondělí, kdy provládní televize odvysílala Magyarův mezinárodní brífink.
Vztahy s velmocemi
Mimořádně sledovaný bude přístup nové vlády k Rusku. Magyar už zemi označil za hrozbu. Pragmatické vztahy chce s Moskvou ale zachovat. Stejně jako dovoz tamní ropy a plynu, byť jen jako jeden ze zdrojů. „Prozatím můžeme s uspokojením konstatovat, že jsme připraveni vést pragmatický dialog. V tomto případě je ochota vzájemná,“ avizoval mluvčí ruského vládce Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Mimořádně blízké vztahy s Kremlem udržuje i podle odposlechů šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který zatím nereagoval na slova Magyara, jenž jeho resort viní z ničení dokumentů týkajících se sankcí.
Orbána před volbami otevřeně podpořili nejvyšší představitelé Spojených států amerických. Viceprezident USA JD Vance sdělil, že je z volební porážky dlouholetého premiéra smutný, avšak je si prý jistý, že Spojené státy budou dobře spolupracovat i s jeho nástupcem.
Vance Maďarsko navštívil před týdnem ve snaze zvrátit nepříznivé průzkumy veřejného mínění, které favorizovaly Magyara. V projevu v Budapešti hovořil mimo jiné o tom, že „bruselští byrokraté“ z EU se v opozici vůči Orbánovi pokusili poškodit maďarskou ekonomiku a energetickou nezávislost. Po boku maďarského premiéra to na tiskové konferenci označil za jeden z nejhorších příkladů zahraničního vměšování do voleb.
Hovory s Ursulou von der Leyenovou a chystaná cesta do Polska
Ačkoli Magyar s nejvyšší pravděpodobností nestane v čele vlády dříve než 5. května, už nyní kontaktuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou ve snaze obnovit vztahy mezi Budapeští a EU, upozornil portál Politico. Vyjádření Magyara směrem k EU v úterý okomentoval český prezident Petr Pavel, který v nich vidí naději, že postoj nové maďarské vlády bude konstruktivnější, než byl u dosavadního kabinetu. Pro hodnocení je ale potřeba počkat nejen na první prohlášení, ale první skutky nové vlády, dodal český prezident.
Von der Leyenová se v pondělí o možném restartu vztahů s Budapeští vyjádřila optimisticky. „Samozřejmě začneme s (novou maďarskou) vládou spolupracovat co nejdříve (…) abychom učinili rychlý a dávno potřebný pokrok ve prospěch maďarského lidu,“ prohlásila šéfka Komise.
Ta v úterý po dalším telefonátu s Magyarem uvedla, že Budapešť potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. „Je třeba urychleně pracovat na obnově, opětovném sladění a reformách,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X. „Obnovit právní stát. Znovu se sladit s našimi společnými evropskými hodnotami. A reformovat, aby se uvolnily příležitosti, které nabízejí evropské investice,“ zdůraznila.
Za jednu z priorit Magyar označil právě rozmrazení asi osmnácti miliard eur z unijních fondů, které Orbánovu Maďarsku zablokovala Evropská komise kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Konkrétně jde podle mluvčí EK o 10,4 miliardy eur z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), tedy z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize, a 7,6 miliardy eur z kohezních fondů. Dále Komise dosud neschválila maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení.
Mnohem naléhavější je pro Maďarsko ale získání financí souvisejících s nástrojem RRF, protože čas je jen do léta. Budapešť přitom musí splnit celkem 27 milníků. „Obecně řečeno, Maďarsko musí prokázat, že dokáže účinně chránit finanční zájmy Unie a že posílilo nezávislost svého soudnictví,“ přiblížil jeden z mluvčích Komise Maciej Berestecki. „O žádném prodloužení se nediskutuje. Doba trvání programu je zcela jasná. Všechny cíle a milníky musí být realizovány do konce letošního srpna. To platí pro Maďarsko i pro všechny ostatní státy,“ zdůraznil.
Podstatné dle Politica je, že první cesta nového premiéra povede do Polska, které o rozmrazování fondů EU ví své. Magyar se setká s premiérem Donaldem Tuskem, který „bude připraven mu pomoci, vysvětlí všechno do detailu a podělí se o své zkušenosti“, podotkl polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany, jejíž součástí je Tuskova Občanská koalice.
Po Tuskově vítězství ve volbách v roce 2023 uvolnila Evropská komise v únoru následujícího roku sto miliard eur, rovněž blokovaných kvůli nedodržování zásad právního státu předchozí vládou, jakmile nový premiér předložil plán soudní reformy a podnikl další kroky k obnovení důvěry. V případě Polska však nakonec slíbené reformy zablokoval prezident Karol Nawrocki, a mnozí si tak stěžovali, že se Varšava dostala ke zmrazeným penězům jen na základě slibů.

