Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.
Zelenskyj v projevu poděkoval za dlouhodobou podporu, zmínil ale, že dodání potřebných zbraní často trvá dlouho, čehož využívá agresor. Jen letos v lednu podle něj zaútočilo na Ukrajinu na šest tisíc ruských dronů. V zemi nezůstala ani jediná elektrárna netknutá konfliktem, upozornil. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání otevřené ruské invazi.
Putin by podle Zelenského rád byl carem, ale ve skutečnosti je „otrokem války“. „Cena, kterou Rusko za kilometr čtvereční platí, je 156 vojáků,“ řekl. Moskva nesmí nabýt dojmu, že jí invaze projde, zdůraznil dále Zelenskyj. Spojené státy se často ptají, jaké ústupky by Kyjev mohl udělat, nežádají ale to samé od Kremlu, podotkl ukrajinský lídr.
Varování před opakováním historie
„Putin doufá, že zopakuje Mnichov. Ale ne Mnichov 2007, kdy hovořil pouze o rozdělení Evropy, ale Mnichov 1938, kdy předchozí Putin začal rozdělovat Evropu ve skutečnosti,“ varoval Zelenskyj. Ruský vládce vystoupil naposledy na Mnichovské bezpečnostní konferenci právě v roce 2007. V projevu tehdy mimo jiné ohlásil záměr mocenského návratu Ruska.
V bavorské metropoli se v roce 1938 sešli Hitler a zástupci Itálie, Francie a Británie Benito Mussolini, Édouard Daladier a Neville Chamberlain a podepsali takzvanou mnichovskou dohodu, na základě které muselo Československo odstoupit své pohraničí, obývané převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Později nacistické Německo obsadilo i Čechy a Moravu a zřídilo protektorát.
Zelenskyj se dále vyslovil pro „okamžité zastavení“ íránského režimu, který dodává Moskvě drony. Bezpečnostní složky v islámské republice při nedávných protivládních protestech zabily podle lidskoprávních organizací a svědků tisíce lidí. V souvislosti s Íránem ukrajinský prezident podotkl, že stejně tak Putin měl být zastaven už dříve.
Kritiku si vysloužil také maďarský premiér Viktor Orbán, který často kritizuje či dokonce blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině či přijetí některých protiruských sankcí. Ukrajina podle Zelenského brání Evropu, a proto „dokonce i Viktor může přemýšlet o tom, jak si nechat narůst břicho, a ne o tom, jak nechat narůst svou armádu, aby zabránil ruským tankům vrátit se do ulic Budapešti“.
Ukrajinský lídr doufá, že třístranné rozhovory plánované na příští týden budou konstruktivní, podle jeho názoru to ale občas vypadá, jako by strany těchto rozhovorů řešily každá jiné věci.
Zelenskyj řekl, že je ochoten uspořádat prezidentské volby, pokud na to dostane dva měsíce příměří. Vyzval Trumpa, aby Putina ke klidu zbraní donutil. V takovém případě by parlament v Kyjevě změnil patřičný zákon – ústava totiž nyní neumožňuje vypsat volby za válečného stavu.
Ocenění muniční iniciativy
Česku Zelenskyj poděkoval za muniční iniciativu, z pódia oslovil přímo prezidenta Petra Pavla. Nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO řekl v týdnu novinářům, že česká iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur.
Muniční iniciativu v minulosti opakovaně vyzdvihoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. Nový český premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové české vládní koalice původně hovořili o tom, že iniciativu zruší. Nakonec do ní ale Praha pouze přestane přispívat penězi a projekt bude pokračovat.
