
Ostatky devíti Čechoslováků, kteří padli za druhé světové války, byly v pátek při pietním aktu na pražském Vítkově předány jejich rodinám k pohřbení. Pozůstalí za ně zároveň obdrželi nejvyšší resortní vyznamenání.
Armádní letadlo přepravilo ostatky do Prahy 22. srpna, vojáci je převzali v Katovicích a v Mnichově. Konkrétně šlo o šest členů z Británie vyslané paraskupiny Iridium a Bronse, kteří zahynuli poté, co byl jejich letoun v březnu 1943 sestřelen v blízkosti Mnichova. Dále o dva příslušníky Stráže obrany státu, z nichž jeden patřil k četnictvu a druhý k finanční stráži. Zastřelili je henleinovci v září 1938 v Liptani na Bruntálsku. Jejich těla byla tajně pohřbena na tehdejším německém území, které v současné době patří Polsku. Poslední ostatky patřily kolínskému politikovi, který působil v protinacistickém odboji a byl popraven v Německu v září 1944.
Pietní akt v Národním památníku na Vítkově zahájila vojenská hudba, při níž zazněly dechové nástroje. Do sálu slavnostně nastoupili zástupci armády, vojáci se postavili k rakvím zahaleným státními vlajkami a na vyhrazená místa usedli pozůstalí. Před rakvemi byly fotografie padlých. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při slavnostní části ceremoniálu osobně předala pozůstalým resortní vyznamenání.
Vyznamenaných bylo deset
Rakví bylo při pátečním aktu vystaveno devět, vyznamenaných mužů však bylo deset. Jeden z hrobů se totiž podařilo dohledat až těsně před konáním ceremoniálu. Dotyčný voják je pohřben v hromadném hrobě v Česku, a proto nemohl být samostatně exhumován a pohřben. Jeho rodina však podle ministryně ví, kde má svého předka uloženého. „Proto jsme to vlastně dělali, protože příbuzní nám řekli, že o to velmi dlouhou dobu usilovali a doufali,“ řekla Černochová.
Ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek označil repatriaci ostatků za mimořádnou událost. „Je to skutečně výjimečný případ, kdy po mnohaletém úsilí se povedlo teď ostatky vynést a přivézt zpátky do České republiky. To se stává opravdu pouze ve výjimečných případech,“ řekl.
Exhumace v Německu se uskutečnily už v polovině loňského roku, pak se podle ředitele ministerského odboru pro válečné veterány a válečné hroby Roberta Speychala vyhledávaly rodiny a domlouvaly jednotlivé pohřby. Podle Speychala padlo za druhé světové války celkem kolem 40 tisíc československých vojáků na různých frontách. Ostatky desítek tisíc padlých jsou podle něj uložené v různých věznicích a jejich hroby se už často ani nedají dohledat.