Lidé už letos přišli kvůli podvodným telefonátům o téměř čtvrt miliardy korun. Zloději vydávající se za bankéře nebo policisty přesvědčí oběti, aby převedly své úspory na jiný účet. Výjimkou nejsou ani milionové sumy.

„Od začátku roku evidujeme přes 480 případů a celková škoda dosahuje skoro čtvrt miliardy korun,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Ústecké kriminalisty teď třeba zaměstnává případ ženy, která takto přišla o 24 milionů. Přesvědčily ji snímky dokumentů a padělaného průkazu zaslané přes WhatsApp.

„Policie ani Česká národní banka, proboha, nikdy nebude tímto způsobem komunikovat a chtít jakékoliv manipulace s financemi,“ dodal policejní mluvčí.

Bankéř nebude chtít PIN ani kód

Skutečný pracovník banky nikdy nechce podle mluvčího České bankovní asociace Radka Šalši po klientovi PIN ani číslo karty včetně ověřovacího kódu, protože to zkrátka nepotřebuje.

Cílem podvodníků je vyvolat v oběti strach a navodit pocit časové tísně. Hovory trvají i několik hodin, během nich se střídají podvodníci v různých rolích. „Když si nejste jistí, zavěste a zavolejte do své banky a hned zjistíte, jestli vám skutečně někdo volal,“ doplnil Šalša.

Zločinci své metody neustále zdokonalují a opírají se o zázemí call center v zahraničí. V případě kyberkriminality je objasněnost obecně výrazně nižší než u ostatních zločinů. U podvodných telefonátů dopadnou vyšetřovatelé zhruba patnáct procent pachatelů. Šance, že okradení získají své peníze zpět, je ale podle policie mizivá.

Bezpečnostní systémy bank na podezřelé transakce upozorňují. Jen loni klientům zachránily dvanáct miliard korun. Dvě miliardy ale skončily v rukou podvodníků.

Share.