Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
Návrh bude podle Okamury zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde prý o „mezikrok před úplným zrušením poplatků“, které má vláda v programovém prohlášení.
„Naši voliči chtějí zrušení koncesionářských poplatků. První fáze bude, že chceme vrátit úroveň toho rozpočtu do roku 2024,“ prohlásil Okamura.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) na síti X napsal, že se svým týmem „připravuje komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů“.
Koalice plánuje změnu financování na rok 2027
Minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o patnáct korun na 150 korun a rozhlasový o desetikorunu na 55 korun měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy korun. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit devadesát procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.
Exministr Baxa mluví o „nekoncepčním zásahu“
Koaliční návrh je podle bývalého ministra kultury Martina Baxy (ODS) tvrdým a nekoncepčním zásahem do financování médií veřejné služby. Nejde prý o žádnou dílčí úpravu ve financování ČT a ČRo.
„Je to tvrdý a nekoncepční zásah do financování médií veřejné služby, který může mít dlouhodobé dopady na jejich fungování i nezávislost,“ uvedl. Stávající systém financování ČT a ČRo považuje Baxa za funkční, protože zajišťuje stabilní a předvídatelné hospodaření.
Někdejší ministr kultury nevidí důvod systém měnit bez odůvodněného záměru a promyšlené koncepce. „Tento koaliční návrh tedy zhmotňuje varovná slova ministra Klempíře, že zásahy do mediální legislativy proběhnou bez odborné diskuse a bez zapojení obou médií,“ uvedl. Následkem prosazení návrhu může být podle Baxy omezení služeb ČT a ČRo a oslabení jejich nezávislosti. „V Poslanecké sněmovně nebudeme k tomuto návrhu mlčet,“ dodal.
Předseda občanských demokratů Martin Kupka hovoří o brutálním zásahu a začínající demontáži ČT a ČRo. „Vůbec nejde o nějakou vyváženost nebo větší objektivitu a podobné zástěrky. Skutečné zadání je jasné: po slovenském vzoru přetvořit veřejnoprávní televizi a rozhlas na poslušná média papouškující vládní názory,“ napsal na síti X. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel hovoří o snaze o likvidaci veřejnoprávních médií v přímém přenosu.
Pirátský poslanec Ivan Bartoš tvrdí, že jde o další populistický krok vlády a další snahu o zestátnění médií. „Kdo případný výpadek v rozpočtu médií zaplatí? A jak bude zajištěna nezávislost? I částečný výpadek poplatků znamená, že ČT a ČRo budou v područí vlády,“ varoval. Piráti podle něj nedovolí likvidaci nezávislých médií.
Šéf lidovců Marek Výborný pokládá postup vlády za chaotický. „Zcela bez odborné debaty zde poslaneckým návrhem zasahuje do systému a ohrožuje kvalitu i rozsah vysílání médií veřejné služby. Jde o minus čtvrtinu rozpočtu! Premiér (Andrej) Babiš (ANO) i ministr Klempíř podléhají diktátu Okamury. Tomu budeme bránit všemi dostupnými prostředky!“ uvedl.
