Dopady umělé inteligence (AI) jsou stále více cítit v našich životech. Například chatbot ChatGPT od společnosti OpenAI využívá zhruba 700 milionů uživatelů týdně, sdělil tvůrce tohoto nástroje v září. Lidé si oblíbili také další AI nástroje jako Gemini nebo Claude. Magazín TIME zareagoval na tento trend vyhlášením osobností roku „architekty AI“. Redakce magazínu obvykle vyhlašuje člověka, který v uplynulém roce nejvíce ovládl zpravodajství a veřejný život.
TIME se letos rozhodl pro dvě obálky s osobností roku. Jedna z nich zachycuje lešení, které dává vzniknout velkým písmenům AI. Druhá obálka napodobuje slavné foto „Lunch atop a Skyscraper“, na níž však místo dělníků sedí osm konkrétních osobností stojících za rozvojem umělé inteligence. Šéfredaktor časopisu Sam Jacobs se dle BBC vyjádřil, že „nikdo“ neměl v roce 2025 tak velký vliv jako „lidé, kteří vymysleli, navrhli a vyvinuli umělou inteligenci“. Magazín vysvětlil svou volbu slovy „rok 2025 byl rokem, kdy se naplno projevil potenciál umělé inteligence a kdy bylo jasné, že už není cesty zpět“.
Toto tvrzení asi nejvíce platí pro technologické společnosti. Ty letos vložily zhruba 400 miliard dolarů (zhruba 8,3 bilionu korun) do pořízení specializovaných čipů a data center. Globální výdaje na AI však budou mnohem vyšší, poradenská společnost Gartner je letos odhaduje na téměř 1,48 bilionu dolarů (30,5 bilionu korun), oproti 988 miliard dolarů (20,4 bilionu korun) loni.
Velké AI společnosti také zaznamenávají rychlý růst tržní kapitalizace, například výrobce pokročilých čipů Nvidia letos vyrostl z 3,4 bilionu dolarů (70,3 bilionu korun) na začátku roku na aktuálních 4,5 bilionu (93 bilionů korun). Firma poskytuje produkty – zejména sofistikované čipy, na které její konkurenti zatím nedokázali úplně reagovat.
Obavy z „AI bubliny“
Překotný růst a masivní investice ale dávají vzpomenout na technologickou bublinu na přelomu století. Tehdy také během takzvané „dot-com“ bubble rychle rostly firmy s pochybným byznys modelem a téměř žádným ziskem. Známý investor Michael Burry, který v roce 2008 správně předpověděl nemovitostní krach, otevřeně mluví o AI bublině. Občasná nervozita z jejího prasknutí se občas projeví zvýšenou rozkolísaností finančních trhů.
Aktuální vydání časopisu TIME se zabývá také znepokojivými aspekty umělé inteligence, jako je sebevražda 16letého teenagera v Kalifornii a následná žaloba jeho rodičů na společnost OpenAI.
Záznamy z chatu, které předložila žaloba, ukazují, že chatbot mladíka aktivně odrazoval od vyhledání psychiatrické pomoci, nabízel mu pomoc při psaní dopisu na rozloučenou a dokonce mu radil s nastavením oprátky. Podle stanice NBC šlo o model GPT-4o, verzi ChatGPT, která se vyznačovala podlézáním uživatelům.
Právní zástupci OpenAI v oficiální reakci uvedli, že mladík porušil podmínky používání služby. Ty zakazují používání chatbota uživatelům mladším osmnácti let bez souhlasu rodičů a také zakazují využívat ho k sebevraždě nebo sebepoškozování, vyplynulo ze soudního podání.
Technologie se „osobností“ roku dle TIME nestala poprvé. Například v roce 1950 se na titulní stránce časopisu objevil počítač Mark III a v roce 1982 osobní počítač. Technologie se nepřímo projevila i v roce 2006. Tehdy se osobností roku stali „vy“ (You). Magazín tak reagoval na vznik existence digitálních komunit a ocenil přínos webu jako nástroje, který spojuje malé příspěvky milionů lidí a dává jim význam. Konkrétním příkladem se stala Wikipedia, těžící z komunity dobrovolníků.
V některých letech však vítězí skupiny konkrétně nejmenovaných lidí. Například v roce 2011 to byli „protestující“, v roce 2014 lidé bojující proti ebole, v roce 1975 americké ženy nebo v roce 1956 maďarští bojovníci za svobodu. Úplně první osobností roku časopisu TIME se stal v roce 1927 letec Charles Lindbergh.








