Aktual.: 24.03.2026 19:25
Praha – Výroky o tom, že by se na ministerstvu obrany měly dít razantnější změny, mají politický motiv. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) to uvedl ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. O požadavcích na razantnější změny mluvil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Zůna dnes uvedl, že za tři měsíce ve funkci udělal 18 personálních změn ve vysokých funkcích. Změny v počtech, struktuře a organizaci míst se v resortu obrany budou dělat k 1. červenci.
Fiala v pondělí při příchodu na koaliční radu novinářům mimo jiné řekl, že by si i předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přál, aby byly změny na ministerstvu rychlejší. Fiala s předsedou SPD Tomiem Okamurou jednali s ministrem minulý týden. Zůna má podle Fialy důvěru SPD, rychlejší by ale měly být změny například v personální oblasti nebo kontrole zakázek uzavřených za bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Zmíněné kontroly mají být také tématem středeční schůzky Babiše se Zůnou. Jednat mají mimo jiné i o rozpočtu na příští rok.
„Ministerstvo obrany je velmi dynamický celek, jen za první čtvrtletí letošního roku bylo realizováno okolo 4000 personálních opatření. Pokud jste někde zachytili v nějakých komentářích, že by to chtělo nějaké razantnější změny, tak to jsou výroky, které mají řekněme politický motiv,“ uvedl Zůna.
Zůna ve svém vyjádření uvedl, že 18 realizovaných změn se týkalo funkcí, které by na civilních ministerstvech mohli zastávat vrchní ředitelé sekcí. Příkladem je podle ministra nový velitel teritoriálních sil, velitel vojenského výcviku ve Vyškově, zástupce velitele Pozemních sil, velitel Speciální sil, ředitel sekce plánování sil, ředitel sekce vyzbrojování a akvizic, výběrové řízení na ředitele odboru inspekce a auditu ministerstva obrany.
„Takovýchto opatření je celá řada a jsou četnější než na jiných ministerstev. Samozřejmě nepočítám náměstky, ti se mění automaticky nebo kabinety se mění automaticky. To je politická záležitost,“ dodal Zůna.
Mezi další personální změny patřilo také odvolání ředitele Vojenských lesů a statků Jaroslava Nerada a jmenovaní nového, kterým bude od dubna Petr Král.
„První etapa jsou aktuální personální opatření, která vyplývají z výše uvedeného. Druhá etapa bude jmenování nového náčelníka generálního štábu a jeho výběr. A s tím samozřejmě budou souviset velké postupy. A v třetí etapě v polovině roku se nám vrací několik generálů ze struktur NATO a EU. A noví budou vyjíždět. A dalším generálům bude na konci roku končit závazek,“ sdělil Zůna.
Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijme Zůnu, ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) a vnitra Lubomíra Metnara (ANO). Členové vlády mu představí kandidáty na jmenování generálů.
V Armádě ČR bylo k loňskému roku zhruba 24.000 profesionálních vojáků a 4521 lidí v aktivních zálohách. Zůna chce letos upravit koncepci, kterou schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023. Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
