Komerční prezentace Aktual.: 29.09.2025 14:54
Brusel – Česko v posledních desetiletích výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu. Země však zůstává jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie, uhlíku i zdrojů, a to zejména kvůli silné průmyslové základně a závislosti na fosilních palivech. Vyplývá to z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí, která je zveřejňována jednou za pět let.
Zelená transformace přináší České republice řadu výzev, které ještě zhoršila ruská agrese proti Ukrajině, jež má na Česko významný dopad, píše se v jedné z částí dokumentu. Navzdory těmto překážkám ale země i nadále pokračuje ve snaze o dekarbonizaci své ekonomiky a plnění evropských klimatických cílů do roku 2030. Klíčovou roli přitom hrají nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovací budov a investice do čisté energie i recyklace. Národní strategie v oblasti energetiky se pak zaměřuje na omezení závislosti na ruských fosilních palivech a posílení výroby domácí čisté energie. „Tyto kroky jsou nezbytné pro zajištění energetické bezpečnosti země a urychlení přechodu k čistším technologiím,“ uvádí zpráva EEA.
Při popisu situace v Česku zpráva uvádí, že český energetický sektor postupně přechází z pevných fosilních paliv na zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž stále se spoléhá na jadernou energii. „Stále je ale zapotřebí zlepšit energetickou účinnost a spotřebu,“ dodává dokument. Emise skleníkových plynů se od roku 1990 snížily o 47,8 procenta a Česká republika podle zprávy pracuje na splnění cíle EU v oblasti snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 procent.
Přibližně 14 procent českých domácností stále používá k vytápění pevná fosilní paliva, přičemž uhlí tvoří zhruba 12 procent topného paliva, uvádí agentura EEA. Nedávná energetická krize přitom vedla některé domácnosti k tomu, aby v používání uhlí pokračovaly nebo na něj přešly kvůli vysokým nákladům na alternativní způsoby vytápění. Dopravní sektor je pak z hlediska dekarbonizace nejméně pokročilý, s rostoucí spotřebou energie a více než devadesátiprocentní závislostí na fosilních palivech. Česko má podle nové zprávy třetí nejnižší podíl registrací nových bateriových elektromobilů v členských státech EU.
Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydává.
Stav životního prostředí v Evropě není dobrý, varovala agentura EU
Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší bylo dosaženo významného pokroku, avšak celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí, která je zveřejňována jednou za pět let. Přírodní prostředí podle zprávy i nadále čelí degradaci a dochází rovněž k nadměrnému využívání a úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě, uvedla ke zprávě EEA.
Téměř 300stránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji. „Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila agentura EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá k urychlení realizace politik a opatření podporujících dlouhodobou udržitelnost, které již byly schváleny v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).
Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, neboť od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech došlo rovněž k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.
„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala na zprávu místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“. „Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu evropských občanů.
