
Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.
V některých školách už přístup ke známkování změnili. Například na středočeské Základní a mateřské škole Hovorčovice děti od první do třetí třídy dostávají již pátým rokem pouze slovní hodnocení. U starších žáků (čtvrtých a pátých tříd) se pak kombinuje se známkami.
Žákyně druhé třídy Emma slovní hodnocení vítá. „Líbí se mi to. V první třídě mi to přečetla máma, v druhé (třídě) si to budu číst sama,“ popsala. Zavedený systém si chválí i vedení školy. „Můžeme přesně napsat, co se dítěti daří a v čem se může zlepšit, na čem ještě dál může pracovat,“ vysvětlila zástupkyně ředitelky Barbora Kosinová.
Naopak podle učitelky Miroslavy Čmelíkové z pražské Základní školy Ohradní jsou pro děti číselné známky srozumitelnější. „Prvňáci číst neumí, co jim to řekne?“ táže se. I někteří žáci potvrzují, že známky jsou pro ně motivující. Například druhák Vojta se svěřil, že „chtěl hlavně jedničky“.
Důležitá je i příprava pedagogů, upozorňují odborníci
Psychologové za jeden z hlavních přínosů slovního hodnocení považují možnost detailnější popisu toho, na co se mohou děti více zaměřit. Podle dětského psychologa Václav Mertina totiž dětem známka jedna či pět „nic neřekne“.
Odborníci zároveň upozorňují, že při případném rušení známek je klíčové, aby došlo k přípravě samotných pedagogů tak, aby učitelé dokázali zpětnou vazbu formulovat způsobem, který není pro děti zraňující.
„Když se umí správně formulovat formativní hodnocení, tak je nejen motivující, ale je i mnohem konkrétnější z hlediska rozvoje dítěte,“ dodal programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Poslanci Senát přehlasují, myslí si Havel
Na to, že slova mohou být pro žáky někdy více zraňující než známka na půdě Senátu upozornil jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS).
Jiří Drahoš (za STAN) je toho názoru, že „známkování šestiletých, sedmiletých dětí nepřináší žádná pozitiva“, jelikož buď všechny děti dostanou jedničky a známkování je tak formalitou, nebo dostanou špatnou známku, která pro ně může být stresující.
Nyní se návrh vrací do Poslanecké sněmovny. Podle předsedy školského výboru Matěje Ondřeje Havla (TOP 09) je pravděpodobné, že poslanci veto Senátu přehlasují. V takovém případě by slovní hodnocení mohlo začít platit postupně od září 2027.