Zmizení Araratu z pasových razítek rezonuje v Arménii — ČT24 — Česká televize

Při příjezdu nebo odjezdu z Arménie už lidé nedostanou do pasu razítko s horou Ararat. Počínaje listopadem její silueta z razítek zmizela. Vláda to zdůvodňuje mimo jiné potřebou akceptovat Arménii v jejích současných, nikoliv historických hranicích, opozice to ale považuje za zbytečný ústupek Turecku a Ázerbájdžánu. Ararat je totiž jedním z nejdůležitějších národních symbolů Arménie.

Mnozí Arméni považují Ararat za mýtické rodiště národa. Hora byla součástí starověkého arménského království a o „horách Ararat“ se zmiňuje i Bible, podle níž se v této oblasti zastavila Noemova archa.

Více než pět tisíc metrů vysoká hora, která se stejně jako historické arménské země po staletí nacházela pod nadvládou různých říší, leží posledních zhruba sto let v Turecku, ale je viditelná z arménského hlavního města Jerevanu.

Funguje také jako připomínka tragické historie Arménů 20. století, tedy jejich vyvražďování v Osmanské říši, které řada zemí – s výjimkou mimo jiné Turecka a Ázerbájdžánu – označuje za genocidu.

Hora je vyobrazena na arménském státním znaku, jsou po ní pojmenovány oblíbené značky arménského koňaku a cigaret či fotbalový tým. Ararat je rovněž v zemi běžné mužské jméno, jeho nositelem je třeba ministr zahraničí Mirzojan.

Menší razítka bez Araratu

Do začátku tohoto měsíce byla silueta Araratu také součástí razítek, která dostávají lidé do pasů na vstupu či výstupu ze země. Vláda ale v září rozhodla, že od listopadu z nich zmizí. Razítka nově obsahují výhradně informace o hraničním přechodu, slovo Arménie v arménštině a angličtině a jsou menší než dosud.

K rozhodnutí o změně podoby razítek došlo měsíc poté, co Arménie a Ázerbájdžán, blízký spojenec Turecka, podepsaly dohodu, jejímž cílem je ukončit více než tři desetiletí trvající vzájemný konflikt.

Kritici proto krok považují za ústupek arménského premiéra Nikola Pašinjana Turecku a Ázerbájdžánu v jeho snaze normalizovat vztahy s historickými nepřáteli země.

„Skutečná Arménie“

„Zdůvodnění rozhodnutí je velmi jednoduché: razítka byla uvedena do souladu s moderními požadavky na hraniční přechody a také s ideologií Skutečné Arménie,“ uvedl v reakci na kritiku Arsen Torosjan, prominentní člen vládnoucí strany Občanská smlouva a ministr práce a sociálních věcí.

Skutečná Arménie je koncept, který loni představil Pašinjan a podle kterého je třeba akceptovat Arménii v jejích současných, nikoliv historických hranicích.

„Naším úkolem je činit rozhodnutí, která nejen zajistí bezpečnost země v rámci našich legitimních hranic dnes, ale i po celé století,“ řekl premiér v souvislosti s úpravou pasových razítek.

Na tureckém území je Ararat zhruba století

Turecko získalo kontrolu nad Araratem a přilehlými oblastmi na základě Karské smlouvy, kterou v roce 1921 uzavřelo se Sovětským svazem, respektive se sovětskou Gruzií, sovětským Ázerbájdžánem a právě sovětskou Arménií. Ta nahradila krátce existující Arménskou republiku, první nezávislý arménský stát od středověku.

Ankara a Baku dlouhodobě protestují proti přítomnosti Araratu na arménském státním znaku a dalších oficiálních symbolech s tím, že se jedná o územní nároky.

Právní expert Davit Chačatrjan to ale odmítá s tím, že symbolické zobrazení neznamená územní nárok. Odstranění hory z pasových razítek je tak podle něj spíše diplomatickým gestem, neboť Arménie není právně nucena takový krok provést.

„Diplomaticky i politicky se však Jerevan snažil eliminovat možné sporné body ve svých vztazích s Tureckem. Mezi Arménskou republikou a Tureckou republikou neexistuje žádná bilaterální hraniční smlouva; Ankara považuje Karskou smlouvu za řídicí nástroj a usilovala o výslovné a aktuální potvrzení Jerevanu, že akceptuje stávající hranici,“ dodal expert.

Vláda nechce vysílat „nebezpečné signály“

V podobném duchu se vyjadřují i představitelé vlády v Jerevanu. Třeba tajemník vládnoucí strany Občanská smlouva Artur Hovhannisjan uvedl, že úmyslem odstranění Araratu z pasových razítek částečně bylo zabránit vyslání „nebezpečných signálů“ sousedním zemím.

Podle Pašinjana mohou takové symboly, jako Ararat na pasových razítkách, arménské sousedy provokovat. „Vašeho souseda to znejistí a způsobí to spor, konflikt, boj a nakonec válku,“ prohlásil.

„Je možné, že dalším krokem bude odstranění obrazu hory z dalších státních symbolů a pečetí. Ararat má symbolický význam, ale nepředstavuje žádné územní nároky,“ řekl Hovhannisjan.

Opozice mluví o zbytečném ústupku

Podle opozice ale vláda ustupuje příliš. „Můžeme se jen podivovat nad tím, jak horlivě se Pašinjan snaží potěšit Turecko a Ázerbájdžán. Domnívám se, že to po něm ani nikdo nepožadoval,“ kritizoval premiéra opoziční politik Hajk Mamidžanijan.

Také další opoziční politik Sejran Ohanijan označil krok za ústupek Ankaře, která od 90. let minulého století drží hranici se svým východním sousedem zavřenou, což omezuje arménský obchod a ekonomický rozvoj.

„Na jedné straně jsou k tomu nuceni,“ podotkl Ohanijan. „Na druhé straně to dělají, aby se zavděčili Turkům.“

Ministr zahraničí „přišel“ o jméno

S odstraněním Araratu z pasových razítek nesouhlasí ani obyvatelé Jerevanu oslovení stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda a krok vyvolal rovněž sarkastické reakce, z nichž řada míří na arménského ministra zahraničí Ararata Mirzojana.

Třeba podle jedné parodické stránky na sociálních sítích arménská vláda rozhodla, že „na žádost turecké strany bude jméno Ararata Mirzojana oficiálně změněno na ‚pan Mirzojan‘“, což má „dodat větší váhu rozhodnutím arménské diplomacie“.

Jiný uživatel na facebooku zase žertoval, že „Ararat Mirzojan je teď na instagramu jako Aragac Mirzojan.“ Narážel tak na Aragac, nejvyšší vrchol Arménie, který premiér Pašinjan navrhl jako symbolickou náhradu Araratu. Tato hora ale nemá pro Armény takový kulturní a historický význam jako Ararat.

Share.