Komerční prezentace Aktual.: 10.09.2025 16:06
Praha – Nové nařízení, které nastavuje rozdělování peněz mezi obcemi a kraji na placení nepedagogů, některé samosprávy kritizují. Bude podle nich znamenat výpadek z rozpočtu, někde i v desítkách milionů korun. Jinde chtějí s hodnocením počkat nebo předpokládají, že se výpadek podaří pokrýt z vyšších daňových příjmů, zjistila ČTK. Nařízení dnes schválila vláda. Nová forma je stejná jako ve všech okolních zemích, kde provoz škol financují jejich zřizovatelé, uvedl po jednání vládního kabinetu ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Nový systém má podle ministra zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a školských zařízení. Víc peněz by měli zřizovatelé dostat například za děti v mateřské škole, v dětském domově a za žáky v základní škole, kterou zřizuje svazek obcí.
Náměstkyně ostravského primátora pro školství Andrea Hoffmannová (Piráti) ČTK řekla, že rozhodnutí na jednu stranu rozumí, protože zřizovatel do škol vidí lépe než ministerstvo. „Ale bohužel to opatření je šité horkou jehlou. Například v rámci Ostravy u našich předběžných výpočtů jde o výpadek zhruba 108 milionů korun pro celé město, takže není pravda, že by nám vláda kompenzovala náklady, jak to tvrdí. V rámci platů nepedagogů budeme v minusu,“ uvedla. Míní, že opatření nebude mít až takové dopady na malé obce, ale větších měst se dotkne.
Ústí nad Labem potřebuje ročně na financování nepedagogických pracovníků 230 milionů korun, dalších 15 milionů na pokrytí provozních výdajů, kupříkladu školení zaměstnanců. Radní Bohumil Ježek (SPD) odhadl, že po změně město přijde o 50 až 70 milionů korun. Ve školách, jež město zřizuje, je 430 nepedagogů s různými úvazky. Město nechystá propouštění, rozhodnutí je ale na konkrétních ředitelích, dodal Ježek.
Náměstek primátora Liberec pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj) z dostupných údajů zatím není schopný říci, jaký dopad bude mít nařízení na školy v Liberci. „Pro mě je jediným kritériem potřeba škol a její pokrytí v rozpočtovém určení daní. Jinak řečeno, nesmí, aspoň na začátku vzniknout schodek, který by musely ze svého dofinancovat obce. Jedině takové řešení je od státu férové,“ řekl ČTK.
Chodov na Sokolovsku potřebuje na nepedagogické pracovníky zhruba 35 milionů korun ročně. Podle starosty Patrika Pizingera (Místní) je zatím těžké předvídat, jestli se výpadek podaří pokrýt z vyšších daňových příjmů. „Uvidíme za rok. Zatím to vypadá, že ano. Jenže problém je i v tom, že daňové příjmy jsou závislé na vývoji ekonomiky a nikdo tak nezaručí, že tyto peníze budou pravidelně do obcí a měst chodit ve stejné výši. Navíc škrty se nedotknou jen nepedagogických pracovníků, ale obce budou muset platit i pomůcky, vzdělávání pedagogů a další věci,“ řekl ČTK Pizinger.
Podle předsedy Asociace krajů ČR a hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) nařízení nezasahuje do celkového daňového výnosu určeného pro všechny kraje. „Případná změna některého z koeficientů může změnit daňový výnos pro jednotlivé kraje, ale celkový daňový výnos určený krajům se tím nemění. Například Zlínský kraj by na úkor ostatních krajů nejvíce profitoval ze zvýšení koeficientu pro základní umělecké školy,“ uvedl Holiš.
Z hlediska krajů je podle něj problém v celkovém daňovém výnosu určeném na změnu financování nepedagogů. „Je nedostatečný a musí být kompenzován na úkor jiných kapitol rozpočtu krajů. Schvalované nařízení vlády tento problém neřeší,“ uvedl Holiš. Například Zlínský kraj musí od ledna vyčlenit 137 milionů korun na nepedagogy na krajských středních školách.
Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková (STAN) považuje za největší problém výhodnější koeficient pro svazkové školy nebo školské právnické osoby, které jsou zřizovány alespoň dvěma obcemi. „V praxi se tyto školy nijak neliší od stejně velkých škol jednoho zřizovatele. Jde o neodůvodněné zvýhodnění několika málo základních škol, které vytváří nerovné prostředí mezi jednotlivými zřizovateli a zvyšuje nejistotu nepedagogických zaměstnanců škol jednoho zřizovatele,“ uvedla Olšáková.
Svazkovou základní školu otevřely v září například Chýně spolu s Hostivicí ve středních Čechách. Starostka Chýně Anna Chvojková (za ESO Chýně) dnes ČTK řekla, že zatím není jasné, zda peníze, které by měla obec obdržet v rozpočtovém určení daní, na placení nepedagogů vystačí. Pokud ne, je možné, že připlácet budou obě obce ze svazku, a to ve stejném poměru jako na stavbu školy, tedy dvě třetiny Chýně a jednu třetinu Hostivice. Podle starostky chybí dostatečné zdůvodnění změny placení a přínosů pro systém. „Nejdříve se měla udělat detailní analýza,“ uvedla Chvojková.
Převod financování kuchařek, školníků, uklízeček a dalších nepedagogů ze státu na obce a kraje dlouho kritizovali školské odbory, zástupci některých školských organizací, samospráv či opozice. Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, odložila převod o čtyři měsíce. Bek dnes zopakoval, že regiony peníze na dofinancování dostanou.
