„Zmatený a nepřehledný“. Odvolací soud zrušil verdikt nad hradeckou děkankou — ČT24 — Česká televize

Případem údajného vynášení neveřejných informací o veřejných zakázkách univerzit, ve kterém čelí obžalobě děkanka Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK) Alena Myslivcová Fučíková, se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 6. Odvolací Městský soud v Praze totiž zrušil původní verdikt. Děkanka vinu dlouhodobě odmítá.

Předsedkyně odvolacího senátu Petra Benešová uvedla, že popis skutku v rozhodnutí obvodního soudu byl „zmatený, nepřehledný a neobsahoval nic, co by dokládalo, jak měla děkanka zakázky ovlivňovat“. Případ proto vrátila zpět k novému projednání a rozhodnutí.

Dle obžaloby poskytla Myslivcová Fučíková v souvislosti se zadáním pěti zakázek Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (dnes Vojenská lékařská fakulta) svému kolegovi Jiřímu Dreslerovi neveřejné informace o částkách vyčleněných na jednotlivé projekty. Firma, kterou měl Dresler podle žalobce skrytě řídit společně s dalším mužem a v níž jako jednatelka figurovala další žena, následně zakázky získala.

Přímé zadávání zakázek

V případě zakázek UHK měla podle obžaloby děkanka firmě zakázky zadat napřímo. Státní zástupce tvrdí, že za to požadovala zaslání notebooku v hodnotě nejméně šedesáti tisíc korun.

Obvodní soud pro Prahu 6 loni v září konstatoval, že vina byla prokázána u zakázek vojenské fakulty. U tendrů UHK však dle soudu děkanka jednala v rámci svých pravomocí a univerzita podobným způsobem postupovala i v jiných případech.

Děkanka vinu odmítá, ostatní už uzavřeli dohody

Myslivcová Fučíková před soudem letos v červnu vinu odmítla. Tvrdila, že o Dreslerově působení ve firmě nevěděla, což podle odvolacího soudu nebylo prokázáno ani nyní. Popsala také, že s Dreslerem byli kolegové, sdíleli několik grantů a často spolu komunikovali.

Dresler a dva další obžalovaní se státním zástupcem uzavřeli už loni na podzim dohody o vině a trestu. Podle serveru Aktuálně.cz muži přijali peněžité tresty a žena tříletý zákaz řízení firem. Muži, kteří byli v době popisovaných událostí vojáky, měli podle obžaloby firmu řídit skrytě – příslušníci armády totiž firmu založit ani řídit nesmějí.

Share.
Exit mobile version