V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.

Stačilo pět minut

Toaleta z ryzího zlata zmíněná v úvodu článku byla ukradena v září 2019 ze sídla Churchillovy rodiny v Blenheimském paláci v jižní Anglii, který je památkou světového dědictví UNESCO.

Dílo Maurizia Cattelana bylo součástí umělecké výstavy, zároveň ho ale návštěvníci mohli použít přesně pro tu potřebu, pro kterou je určeno. Záchod byl připojen na palácový rozvod vody i kanalizaci. Vyzkoušeli ho třeba redaktoři listu The Guardian, kteří vylíčili, že mísa se ve světle zářivek „třpytila“, její povrch „se ukázal být příjemný pro zadní stranu stehen“ a splachování „fungovalo jako kouzlo“. „Kdo by nechtěl čurat na umění?“ cituje deník také jednu z prvních návštěvnic.

Podobný zážitek už příliš mnoho dalších lidí nestihlo. Skupina pěti mužů totiž vjela před svítáním 14. září ukradenými auty do areálu paláce, přičemž prorazili uzamčenou dřevěnou bránu. Do honosné budovy vnikli oknem, rozbili dveře, vytrhli ze zdi cennou záchodovou mísu, pojištěnou na šest milionů dolarů (skoro 140 milionů korun), a do pěti minut, než spuštěný alarm vyburcoval policii, i s lupem odjížděli. 

„Jednalo se o troufalou krádež, která byla pečlivě naplánována a provedena, osoby, které ji měly na svědomí, ale nebyly dostatečně opatrné a zanechaly za sebou stopy v podobě forenzních důkazů, záznamů z kamer a telefonů,“ uvedl později žalobce Shan Saunders. 

Pachatelé se docela nadřeli, protože záchod vážil téměř metrák. Potkal ho zřejmě stejný osud jako řadu jiných děl z drahých kovů, která jsou jako celek v podstatě neprodejná. Hodnota díla byla vyčíslena na 4,8 milionu liber (přes 140 milionů korun), jen ve zlatě o dva miliony méně. Prokuratura soudí, že zloději toaletu pravděpodobně rozbili na menší kousky a ty roztavili, aby mohli zlato snáze zpeněžit. Dílo se každopádně dosud nenašlo.

Po více než pěti letech od činu byli v souvislosti s krádeží odsouzeni tři muži.

Krádež jako umění

Výstava italského konceptuálního umělce Cattelana byla první, kdy se jeho zlatý záchod vystavoval mimo New York. V Blenheimském paláci vydržel pouhé dva dny. Jak vyplynulo z rozhovoru se zaměstnanci, nikdo si nepřipouštěl možnost, že by drahá toaleta lákala zloděje.

Cattelan pachatele označil za „skvělé umělce“. „Vždycky jsem měl rád filmy o loupežích a konečně v jednom z nich hraju,“ uvedl v prohlášení krátce po činu. Chvíli si prý připadal jako v surrealistickém snímku. 

Podíl.
Exit mobile version