„Zlatý věk Ameriky začíná právě teď. Navrátíme Americe znovu vážnost. Jednoduše Amerika bude na prvním místě. Naše suverenita bude obnovena, naše bezpečnost bude obnovena a spravedlnost bude navrácena,“ řekl před rokem Donald Trump jen chvíli poté, co se zdviženou pravou rukou – zatímco levou tehdy držel kousek od Bible – pronesl přísahu a stal se 47. americkým prezidentem.
„Spojené státy se budou znovu považovat za rostoucí národ. Národ, který zvyšuje své bohatství, rozšiřuje své území, buduje naše města, zvyšuje naše očekávání a nese naši vlajku do nových a skvělých zítřků,“ prohlásil tehdy staronový šéf Bílého domu Donald Trump před stovkami hostů, včetně svého viceprezidenta a bývalých prezidentů, ve zhruba půlhodinovém inauguračním projevu.
Komentátoři a média s napětím očekávali, co extravagantní miliardář ve svém druhém volebním období ve funkci nejmocnějšího muže na planetě přinese – on sám sliboval, že „udělá Ameriku znovu velkou“, ukončí válku na Ukrajině, přinese ekonomický úspěch a sníží ceny energií nebo potravin.
„Dodržel jsem všechny své sliby a mnohem víc,“ uvedl Trump během projevu minulý týden v Detroitu. Co se mu za 365 dnů ve funkci opravdu podařilo? A co naopak nesplnil?
Konec války na Ukrajině
Už během kampaně Trump mluvil o tom, že válku na Ukrajině ukončí během jednoho dne. „Vyřeším ji ještě předtím, než se stanu prezidentem,“ řekl v září 2024 během debaty s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
„Zelenského znám velmi dobře a Putina znám velmi dobře. Mám s nimi dobrý vztah a oni respektují vašeho prezidenta, dobře, respektují mě, ale nerespektují Bidena,“ tvrdil.
Po inauguraci pak původní plán 24 hodin změnil na 100 dní, ale ani to se mu nepodařilo. A to i přes několik setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (nejvíce proslulo to na konci února, když se do něj v oválné pracovně Bílého domu spolu s J. D. Vancem opřel před televizními kamerami) nebo srpnový summit s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.
Svůj vztah k oběma lídrům postupně měnil, naposledy se nechal několik dní nazpět v rozhovoru pro agenturu Reuters slyšet, že možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina, a nikoli Rusko. Válka ale navzdory všem snahám stále nekončí.
Ekonomický růst a snížení cen
Chtěl ukončit inflaci, obnovit pracovní místa ve výrobě a dosáhnout hospodářského rozmachu. Jedním z prostředků mělo být zavedení cel, která podle něj zvyšují výši daní vybraných vládou, povzbuzují spotřebitele k nákupu více zboží vyrobeného v Americe a posilují investice v USA.
Chce pomocí nich snížit obchodní deficit USA – rozdíl mezi hodnotou zboží, které USA nakupují od jiných zemí, a toho, které jim prodávají. Největší změna přišla na začátku dubna, když vyhlásil „Den osvobození“.
„2. duben 2025 bude navždy připomínán jako den znovuzrození amerického průmyslu, den, kdy byl americký osud znovu odhalen, a den, kdy jsme začali Ameriku znovu obohacovat,“ řekl tehdy před novináři, zatímco ukazoval velkou tabulku, která měla zobrazovat obchodní bilanci a hodnotu cla zavedenou vůči jednotlivým zemím.
Akcie a trhy reagovaly propadem, o týden později pak oznámil pozastavení cel na 90 dní. Od té doby svou rétoriku poměrně často mění, naposledy oznámil zavedením dalších cel v souvislosti s Grónskem vůči Dánsku, Německu, Francii a dalším evropským zemím.
Jak na tom vlastně je americká ekonomika podle dat? Akciový trh, HDP a výnosy dluhopisů rostou, dolar a nezaměstnanost naopak klesají.
„Ukazuje to, že americká ekonomika je příliš silná na to, aby ji nějaký prezident dokázal během jednoho roku rozhodit,“ komentuje data hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň pro web Aktuálně.cz. Čísla je podle něj nutné interpretovat velice opatrně, protože přestože některé ukazatele jako HDP optimisticky rostou, nemusí pozitivní nálada vydržet dlouho.
„Například inflace se většinou projeví až v horizontu jednoho roku až dvou let,“ míní Bartoň. „A postupně se projeví i efekt cel, který potlačí ceny nahoru. My tady máme pocit, že byla uvalena na nás, ale ve skutečnosti je nakonec musí zaplatit americký spotřebitel,“ dodává.
Přestože se evropské země stresují, jak se nakonec cla projeví, je tady podle ekonoma jedna „velmi pozitivní věc“, jak Evropě 47. americký prezident pomohl: plyn – a s ním spojené zlevnění energií.
„Evropa by mu měla být vděčná a dát mu nějaké ocenění – to má ostatně on rád – za to, že neuvěřitelně zlevnil ceny energií. Umožnil zvýšení exportu plynu do Evropy, tím ho zlevnil. A pro Česko je to možná ještě důležitější než pro zbytek Evropy, protože u nás jsou ceny elektřiny plně provázány s cenami plynu,“ vysvětlil pozoruhodný efekt.
Trump ale naopak sliboval levnější energie pro Američany, v čemž podle čísel, o kterých píše deník The Guardian, neuspěl. „Ceny elektřiny v celých Spojených státech místo toho prudce vzrostly,“ dodává britský list s tím, že americké domácnosti v roce 2025 platily v průměru téměř o 116 dolarů (v přepočtu asi 2400 Kč) více než v roce 2024.
Deportace milionu „nelegálů“
„Máme tady vládu, která není schopná zvládnout krize doma a zabředává do krizí na celém světě. A zatímco nemůže pomoci běžným občanům, tak nechává zde přebývat cizince, kteří zde nemají co dělat,“ tvrdil Trump ve zmíněném inauguračním projevu.
Vůči migraci se rozhodl tvrdě zakročit. Od svého návratu do Bílého domu přetvořil vládu tak, aby prosazovala protiimigrační program napříč téměř každou federální agenturou. Jeho úkolem je najít, zatknout a deportovat tisíce lidí, odradit nově příchozí a zavést nová omezení legální imigrace, což odpuzuje humanitární organizace a obhájce občanských práv.
Do popředí se pravidelně dostává úřad zvaný ICE, Imigrační a celní úřad, nedávno například kvůli tomu, že jeho agent chladnokrevně zastřelil ženu v autě.
Související
Bílý dům tvrdí, že opatření fungují a slib byl splněn: počet lidí překračujících jižní hranici klesl na historické minimum. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti 19. prosince uvedlo, že od nástupu Trumpa do úřadu bylo deportováno 622 tisíc cizinců.
To je, asi jako kdyby během roku zmizelo jedenapůlkrát Brno, jenže v posledním roce Bidenovy administrativy muselo USA opustit hned 778 tisíc lidí. A Trump ke všemu sliboval deportovat milion lidí ročně.
Geografické názvy a souboje o území
„Mount McKinley bude opět Mount McKinley,“ sliboval Trump a hned večer po inauguraci podepsal exekutivní příkaz, že se bude nejvyšší americká hora opět jmenovat po 25. prezidentovi Spojených států.
Stejně jako slíbil, že změní jméno Mexického zálivu na Americký záliv – a i tento slib splnil. Bohužel pro něj je ale USA jedinou zemí, v mezinárodním kontextu se tato změna neuplatňuje. A označení „Americký“ nepoužívají ani média: agentura AP kvůli tomu má dokonce zakázán vstup do oválné pracovny a na palubu Air Force One.
V inauguračním projevu Trump také toužil po Panamském průplavu, nakonec se ale jeho choutky rozšířily k jinému cíli: poslední týdny se stále více hovoří o tom, že má zájem získat Grónsko, které patří Dánsku. Tím si proti sobě poštval evropské spojence, kteří s tím zásadně nesouhlasí.
To, jestli si zmrzlý ostrov budou Spojené státy opravdu nárokovat, se teprve uvidí. Ve vztahu k Evropě má ale jeho přístup ke Grónsku, obraně či válce na Ukrajině pozitivní zjištění.
„Podařilo se mu vzkřísit evropskou myšlenku a evropskou identitu. Spousta lidí v Evropě sice má Trumpa rádo, ale to, jakým způsobem to přehání, vzniká myšlenka evropské solidarity a evropské identity, která zároveň není putinovská, ale prostě rozhodně není trumpovská,“ poznamenává amerikanista Kryštof Kozák.
S tím pak souvisí i vztahy s Evropou, která se pomalu snaží přijít na to, jak s USA jednat. „Politikou ústupků Evropská unie moc nezískala, zdá se, že na něj udělá dojem spíš sebevědomé tvrdé vyjednávání. To ale znamená být ochoten riskovat a případně akceptovat i případné zhoršení vztahů,“ dodává analytik Filip Nerad.
Tak daleko ale podle něj Evropa jít nechce, protože se obává, že by se vztahy mohly přetrhat. „Jediný, kdo by z toho měl radost, by byl Vladimir Putin a Rusko,“ uzavírá Nerad, který vede komunikaci nevládní organizace GLOBSEC.
