Zkraje: Jesenicko potřebuje komplexní řešení, pomoc po povodních je jen část

V zatopených oblastech Jesenicka dosáhly škody vyšších desítek miliard korun. „Pomoc bude, není o čem diskutovat,“ ujišťuje olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO), který se do funkce vrátil po letošních krajských volbách, v čele Olomouckého kraje stál ale už i v letech 2017 až 2020.

Peníze musí projít systémem

Vyřízení pomoci podle něho ovlivňuje nastavení krajského systému. „Problém byl v tom, že někteří starostové posílali podklady později, ale to jen okrajově, protože měli plno práce s povodněmi. Firmy zase posílaly faktury ve chvíli, kdy něco odpracovaly, takže celé se nám to časově posouvá. Splatnost faktur je na krajských úřadech standardně nastavena na tři týdny, ale to jsme zrušili, posíláme peníze hned,“ uvedl hejtman. Olomoucký kraj zatím podle něj vyplatil zhruba sedmdesát milionů korun.

Kamil Kavka, zakladatel platformy positivJE zaměřené na podporu života na Jesenicku, kritizuje zdlouhavost při vyřizování pomoci – věci je dle něj třeba řešit co nejrychleji i proto, aby se využilo příznivého počasí. O tom, co chybí, mluvil prý přímo se starosty. Postrádali například větší pomoc armády s těžkou technikou. Domnívá se také, že cesta k financím by se pro obce měla zjednodušit, aby už tak vytíženým starostům ubylo administrativní zátěže.

„Používáme veřejné peníze, je přirozené, že musí projít nějakým administrativním procesem,“ podotýká poslanec Martin Exner (STAN). Ke koordinaci pomoci nicméně dodává: „Je nešťastné, když pan hejtman je současně poslanec, to je podle mého názoru velmi těžké stíhat i v normálních podmínkách. A v kritických, jaké jsou teď, je vyloučené, aby se daly stihnout obě funkce dohromady,“ míní. Okleštěk tuto námitku vnímá jako zatahování politiky do debaty, kde by měla být společnou prioritou pomoc regionu.

Problémy s komunikací

„Pomáhá se jak firmám, tak obcím, tak občanům,“ podotkl Exner za stát. Část programů s pomocí už funguje, další se připravují, upozornil.

K povodním zasaženým podnikatelům z Jesenicka patří mimo jiné oděvní firma Woox. Její spolumajitel Janis Joanidis říká, že informace o programech pomoci nezaregistroval, spíše si je podnikatelé musí aktivně zjišťovat od kraje či vlády sami. „Nevíme, kde se jich dovolat, podobnou situaci mi potvrzovali i starostové. V tom by se to pro příští kritické situace mohlo zlepšit,“ navrhuje.

Velkou podporu ovšem oceňuje od lidí. Jak firma Woox shrnula na sociálních sítích, v minulých měsících zažila dvě vlny: povodňovou a solidarity. Politolog Pavel Šaradín (a v letošních krajských volbách jako nestraník neúspěšný lídr kandidátky koalice Hlas pro náš kraj, SOCDEM, SproK) v té souvislosti zmiňuje sociální sítě jako jeden z komunikačních kanálů v zátěžových situacích jako jsou právě povodně.

„Sociální sítě během povodní fungovaly velmi dobře, bylo to vidět i na komunikaci krajského vedení. Jednotliví náměstci informovali o tom, co se děje, to si myslím, že bylo velmi pozitivní. Nicméně se mi zdá, že malinko zaostává stát a vláda. Jednak v komunikaci a jednak v obyčejné informovanosti lidí, kteří byli tímto způsobem postiženi,“ obává se. Připomíná, že nefunkční komunikace přispěla i k demotivaci dobrovolníků, kteří při povodních a během odstraňování následků velké vody pomáhali.

„Každá obec – a stejně tak firma, která je v blízkosti řeky – má mít povodňový plán, kde je napsáno, co se bude dělat, jak se budou informovat občané při jaké hrozbě a tak dále, i co se bude dělat po povodni,“ připomněl poslanec Exner, co dle něj pomůže podobné situace lépe zvládat.

Problémy s vylidňováním i exekucemi

Region Jesenicka měl své problémy už před povodněmi. Osm procent obyvatel okresu je v exekuci, zatímco v celém Česku je to 5,9 procenta. Sever Olomouckého kraje se navíc potýká s vylidňováním. Během deseti let se snížil počet obyvatel Jesenicka o téměř tři tisíce. Průměrný věk místních přesahuje 46 let, což je o dva roky více než ve zbytku republiky.

„Situace se za posledních třicet let změnila, vesnice i města vypadají úplně jinak, situace je podstatně lepší, ale není úplně ideální. Je tady velká nezaměstnanost, a i když stát a místní úřady mají snahu pomoci, tak situace stále není dobrá,“ všímá si i oceňovaný fotograf Jindřich Štreit, který se dlouhodobě věnuje dokumentování života na venkově i sociálním tématům. Dodává, že exekuce i nezaměstnanost narušují výchovu, vzdělání i soužití lidí. Věří ale ve zlepšení.

Kamil Kavka z platformy positivJE se obává, že příliš pomalá obnova po povodních už tak oslabeného Jesenicka povede k dalšímu vylidňování regionu, historicky navíc poznamenaného odsunem obyvatel německého původu z někdejších Sudet. „Nejsem si jistý, jestli stát, myslím minulé i dnešní vládu, vylidňování pohraničí vnímají jako problém,“ zamýšlí se.

Investice do turistického ruchu a nových technologií

Obavy má i politolog Šaradín. Míní, že v regionu se násobí sociální problémy a je třeba komplexní řešení. „Nestačí jednotlivé dotační programy. Musíme přijít s radikálním řešením, nemůže to udělat nikdo jiný než vláda. Půjde jednak o masivní investice, ale půjde i o použití úplně nových technologií,“ míní.

Olomoucký hejtman souhlasí, že aby Jesenicko bylo dobrým místem pro život, je třeba pomoct v řadě oblastí: od školství po kulturu. Poslanec Exner radí začít s rozvojem infrastruktury. „Rychlý internet pro podnikání a silnice k propojení s Polskem i dalšími kraji,“ upřesnil.

Podnikatel Joanidis, stejně jako Kavka zdůrazňují výhody moderní doby, které umožňují pracovat on-line – a přitom bydlet třeba právě na Jesenicku. „Turistický ruch je jedna noha, na které může Jesenicko byznysově stát, druhá by měly být stávající strojírenský a zpracovatelský průmysl, který je tady silný, a třetí směr by měl být k novým ekonomikám, které stojí na digitálu a nových technologiích,“ vyjmenoval Kavka.

Pomoci regionu prý mohou i ostatní obyvatelé Česka tím, že se sem vypraví na výlet či dovolenou.