Evropské firmy dnes narážejí na bariéru, kterou ty americké neznají. Při expanzi do jiného státu unie se většinou musí vypořádat s 27 různými právními řády, od pravidel pro zakládání firem a korporátní správu až po daňové a insolvenční předpisy.
To všechno jim přináší vyšší administrativu, náklady a právní nejistotu. Zároveň platí, že takové společnosti pak nejsou tak atraktivní pro investory.
Je to jeden z důvodů, proč v Evropě sice vznikají slibné start-upy, ale většinou se jim už nepodaří vyrůst v globálně nebo alespoň celoevropsky úspěšné firmy. Za lepším tak často prchají za oceán.
Možná ale svítá na lepší časy. „Naši inovativní podnikatelé budou moci zaregistrovat společnost v kterémkoli členském státě do 48 hodin, a to zcela online,“ slíbila minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Komise by měla už v březnu představit své plány na vytvoření tzv. 28. právního režimu, který by fungoval paralelně s 27 národními. Nenahrazoval by tedy vnitrostátní pravidla, ale dal firmám možnost dobrovolně přejít do nového harmonizovaného právního rámce.
Vznikla by evropská společnost – tzv. EU Inc. –, pro kterou by platila stejná pravidla napříč EU, ať už by byla založená kdekoliv.
Taková firma by se pak řídila jednotným evropským kodexem korporátního, případně i insolvenčního nebo daňového práva, což by podstatně zjednodušilo přeshraniční podnikání. Ruku v ruce s tím by pak přišla i větší atraktivita těchto firem pro investory nebo pro talenty.
Podpora od europoslanců
Evropský parlament tento plán minulý týden podpořil, a to nezvykle širokou většinou, která zahrnovala lidovce, socialisty, liberály, zelené i konzervativní frakci ECR.
Europoslanci ale mají své nápady a požadavky, co má návrh obsahovat. Jsou přesvědčení například o tom, že nový právní rámec musí dostatečně chránit práva pracovníků nebo že by měl být přístupný všem společnostem, ne pouze těm inovativním, jak avizuje komise.
„Myslím si, že by měl být otevřen všem firmám, ať už jsou malé, nebo velké, ať už působí v jakémkoliv oboru,“ prohlásil na parlamentním plénu český europoslanec Ondřej Krutílek z ODS a frakce ECR. Na návrh 28. režimu podle něj netrpělivě čeká český byznys, start-upy i inovativní firmy.
„Digitalizace všech kroků registrace a fungování (firem) by mohla posunout i obecný standard pro podnikání ve všech členských státech,“ věří Krutílek.
Nařízení, nebo směrnice?
Zásadní věc ale zůstává nejistá, a to jakou formu budou nová pravidla mít. Ve hře je buď nařízení, které by bylo okamžitě platné v celé EU, nebo směrnice, která by členským státům dala dva roky na implementaci novinky.
U směrnice je cíl stejný pro všechny, způsob jeho dosažení je ale v národní režii každého státu. Ozývají se hlasy, že něco takového jde proti smyslu 28. režimu.
„Nesmí to dopadnout jako obvykle – národními specifiky. 28. režim musí být funkční a skutečně jednotný napříč EU, bez ohledu na zemi registrace. Proto v tomto případě, jako konzervativec atypicky, preferuji nařízení, nikoliv směrnici,“ řekl Ondřej Krutílek.
Také komunita start-upů varuje proti této formě legislativy, k menší fragmentaci evropského trhu by podle ní nepřispěla. Evropský parlament se přesto rozhodl doporučit právě variantu směrnice.
Zpravodaj návrhu, europoslanec z řad evropských socialistů a německých sociálních demokratů René Repasi, vysvětlil proč. Nařízení by podle něj bylo ideální, vyžadovalo by však jednomyslnou podporu od všech národních vlád.
„Upřímně řečeno, jednomyslnost mezi 27 státy se nedosáhne. (…) Realisticky vzato je směrnice, která vyžaduje pouze kvalifikovanou většinu, jediným způsobem, jak to rychle prosadit,“ řekl Repasi.
Podle irského eurokomisaře Michaela McGratha, který má tuto oblast na starosti, o formě legislativy ještě rozhodnuto není. Komise si ale každopádně přeje jednotný soubor pravidel pro celý trh. „Musíme se vyhnout 27 verzím nového 28. režimu,“ uvedl komisař.
