ŽIVĚ: Schůze Senátu (zdroj: ČT24)

Doba oddlužení se asi zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny, Senát to schválil. Sporné zavedení minimální srážky ze mzdy nepodpořil. Horní komora také schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Norma zjednodušuje proces posuzování zájemců a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které pěstounům pomáhají. Senát schválil i úpravu pravidel veřejných sbírek či novelu, která má aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii. Horní komora ve středu také posoudí novelu, která má desetinásobně zvýšit sankci ohledně distribuce léků.

Novelu insolvenčního zákona Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18 900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě dvanácti let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době dvaceti let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

Vyšší příspěvek pro organizace pomáhající pěstounům

Takzvané doprovázející organizace, které pomáhají pěstounům, by měly dostávat vyšší státní příspěvky. V případě podpory dlouhodobých pěstounů vzroste podle novely z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. O 18 tisíc korun navíc bude činit příspěvek v případě, že dlouhodobý nebo přechodný pěstoun pečuje o tři a více dětí nebo alespoň o jedno dítě s těžším zdravotním postižením.

Pravidla by se měla upravit i pro Klokánky a podobné dětské azylové domy tak, že nejmenší děti by v nich mohly pobývat nejvýš měsíc. Rychleji by se tak měla řešit situace v jejich vlastní rodině, nebo by se pro ně měli najít pěstouni. Sněmovna dobu pobytu prodloužila tak, že zpravidla nemá přesáhnout dva měsíce. Výjimka z ohraničené doby pobytu zůstane pro případy sourozeneckých skupin. Novela také předpokládá zákaz umisťování předškolních dětí do ústavních zařízení od roku 2028.

Novela upravuje i další záležitosti a vyrovnává svěřenectví a nezprostředkovanou pěstounskou péči, která zahrnuje zejména pěstouny, kteří jsou příbuznými dítěte. Jde o shodná práva a povinnosti včetně nároků na podporu a příspěvky. Změna má podle zdůvodnění zajistit lepší péči pro děti a podporu pro všechny náhradní pečovatele. Novelu, která souvisí s blížícím se rušením kojeneckých ústavů pro nejmenší děti, nyní dostane k podpisu prezident.

Míra administrativy u veřejných sbírek se asi sníží

K prezidentovi míří rovněž vládní novela, která má přinést zjednodušení administrativy při konání humanitárních nebo jiných veřejných sbírek. Provozovatelé sbírek nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Novela výslovně stanoví, že z výtěžku sbírky je možné hradit také režijní náklady.

Pokud bude provozovatel sbírky vybírat peníze na veřejně prospěšné účely přes bankovní účet, sbírka se nebude muset zákonem o veřejných sbírkách řídit. Krajský úřad ji tedy nebude muset prověřit. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale kontroly může zastoupit transparentní účet nebo prověrka hospodaření provozovatele sbírky.

Předloha upravuje i sbírky konané prodejem předmětů nebo vstupenek tak, aby neumožňovaly obcházení tržního řádu. Obce budou moci propagaci či pořádání takových sbírek na některých místech zcela zakázat. Opatření míří zejména proti takzvaným deštníkářům známým především z pražského Staroměstského náměstí, kteří ve skutečnosti nabízejí služby v cestovním ruchu.

Nová pravidla pro GIBS

Aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii má novela, kterou Senát schválil beze změn tak, jak mu doporučily jeho výbory. Normu, který má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) také odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti současné úpravy, nyní dostane k podpisu prezident.

Novela má zavést pravidla pro občanské zaměstnance GIBS nebo vyjasnit, jaké podklady a doklady má inspekce poskytovat sněmovní kontrolní komisi. Dále upravuje pravidla mezinárodní spolupráce GIBS, která se dosud řídí zákonem o policii a nově stanovuje oprávnění inspektorů zjišťovat u kontrolovaných osob, zda jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Příslušníci GIBS by také mohli nosit služební stejnokroj, a to především při slavnostních nebo společenských akcích.

Senát také poslal k posouzení prezidentovi novelu, která zavádí, že zákony o posuzování shody stanovených výrobků a požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb budou upraveny podle norem EU.

Noví členové Rady ÚSTR

Senátoři dále v tajné volbě schválili sněmovní nominaci dvou nových členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Budou jimi novinář Michal Klíma a někdejší šéf Rady České televize Jan Mrzena. Mrzena v tajné volbě obdržel 52 hlasů ze 68 odevzdaných, Klíma 45 hlasů. Oba se funkcí ujmou 25. července, nahradí exministra vnitra Františka Bublana a historika Eduarda Stehlíka, který byl dosud předsedou Rady a kterému skončí druhé pětileté funkční období a znovu kandidovat nemohl.

Čtyřiašedesátiletý Klíma byl od března 2022 do února 2023 vládním zmocněncem pro oblast médií a je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu. Jednašedesátiletý Mrzena byl v letech 1997 až 2004 ředitelem Jihočeského divadla. V čele Rady České televize stál v letech 2001 až 2005, od roku 2007 do roku 2011 byl personálním ředitelem České televize.

Novela o lécích

Senát má posoudit také pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace, právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Novela o zdravotních službách počítá rovněž s novým informačním systémem, jehož cílem je zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Novela o léčivech má zvýšit ze dvou milionů na desetinásobek pokutu za nezavedení léků do evidence lékáren a nově zavést i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Sankce se podle vlády zvyšuje na úroveň postihu za zakázaný vývoz léků do zahraničí, míří na redistributory léčiv. Sněmovna v zákoně neobnovila úpravu postupu dodávek léků do lékáren, aby menší nemohly být znevýhodněny proti řetězcům. Neuzákonila ani možnost výdeje volně prodejných léků také prostřednictvím automatů.

Digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví má přinést novela církevního zákona.

Podíl.
2024 © Network Today. All Rights Reserved.