Jednání Senátu (zdroj: ČT24)
Lidé asi budou moci vystavovat plné moci nejen v papírové, ale také v elektronické podobě, které budou v registru zastupování. Novinku přinese vládní novela zákona o základních registrech, kterou Senát schválil beze změn. Materiál nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora také umožnila přijetí pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na schůzi. Senát rovněž schválil zákonné vymezení toho, co lze považovat za dostupné nájemní bydlení. Rozhodl o tom i přes námitky senátorů vládních stran.
Registr zastupování má lidem sloužit k elektronickému vystavování plných mocí a vytvoří pro ně i centralizovaný systém, do něhož budou mít přístup další úřady. Lidé využijí systém v situaci, kdy budou někoho zastupovat nebo když udělí plnou moc někomu, kdo naopak bude zastupovat při kontaktu s úřady je, například účetní při podání daňového přiznání.
Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že stát by měl registr spustit od července. Propojí se s dalšími systémy veřejné správy. „V první linii se nabízí ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl.
V registru zastupování bude plná moc až do jejího odvolání nebo do skončení platnosti. Budou v něm také formuláře plných mocí pro různé účely. Zmocnitel navíc může plnou moc kdykoli odvolat, papírový dokument však přetrvává. V případě digitálních plných mocí by takové případy podle vicepremiéra nastávat neměly. Přínosem je také zvýšení právní jistoty, uvedl Bartoš.
Letošní náklady související s registrem zastupování by měly činit nejvýše zhruba 205 milionů korun a příští rok 76 milionů korun. Pro další dva roky uvádí důvodová zpráva náklady vždy až zhruba 34 milionů korun.
Zákonné vymezení dostupného bydlení
Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít podle novely nájemní smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit devadesát procent místně obvyklého nájemného.
Proti se postavila Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09, podle níž by takto stanovené nájemné nepředstavovalo dostupné bydlení a s úpravou nesouhlasí ani Svaz měst a obcí. Hynek Hanza (ODS) uvedl, že dostupné bydlení nezajistí dotace, ale dostatečná nabídka bytů. Miroslav Adámek (ANO) ve shodě s nimi poukázal na to, že definice dostupného bydlení se dostala do vládní novely až ve sněmovně a v praxi způsobí problémy. Novelu nicméně podpořilo nakonec 41 ze 75 přítomných senátorů ze všech frakcí s výjimkou klubu ANO a SOCDEM.
V dostupném bydlení poskytovaným například státem, kraji a obcemi by pak nemělo nájemné v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň by muselo být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné.
V dalších letech by se dostupné nájemné mohlo zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o čtyři procenta ročně. Cenové mapy nájemného by zpracovávalo ministerstvo financí. Podle kritiků rozdíl mezi možnou výší nájmů znevýhodňuje soukromé poskytovatele dostupného bydlení vůči poskytovatelům veřejným a může být v rozporu s listinou práv a svobod.
Na dostupné bydlení by mohly dosáhnout domácnosti bez vlastního bydlení do určité výše čistého příjmu, oběti domácího násilí nebo lidé v takzvaných preferovaných profesích. Patří k ním zdravotníci, učitelé, policisté, záchranáři a pracovníci v sociálních službách.
Zpřesnění přestupkové části spotřebitelského zákona
Senát ve středu rovněž schválil zpřesnění přestupkové části spotřebitelského zákona. Současné znění zákona podle předkladatelů novely v čele s Michaelem Ratajem (STAN) by mohlo umožňovat více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí.
Takový přístup by byl podle tvůrců předlohy nepřijatelný a mohl by ochromit dozor nad zákonnými právy spotřebitelů. Cílem novely je proto stanovit, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem stanovena působnost pro výkon dozoru.
