Aktual.: 3.03.2025 15:49
Praha – Uplynulá meteorologická zima v pražském Klementinu se s průměrnou teplotou 2,8 stupně Celsia zařadila mezi 13 procent nejteplejších zim od roku 1775, kdy se tam začala soustavně měřit teplota. Odchylka od takzvaného normálu z let 1991 až 2020 činila za období od počátku prosince do konce února půl stupně. Samotný poslední zimní měsíc byl teplotně normální, v průměru byly v únoru dva stupně, informoval dnes v tiskové zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Celostátně byl letošní únor nejstudenější od roku 2018 a čtvrtý nejsušší od roku 1961, uvedli dnes meteorologové na facebooku.
Podle ČHMÚ se letošní klementinská zima konkrétně umístila na 30. až 32. místě z 250 dosavadních. Dosud nejtepleji bylo v Klementinu v zimě na přelomu let 2006 a 2007, kdy tam meteorologové v zimních měsících naměřili průměrně 5,8 stupně. Naopak nejchladnější zima od roku 1775 byla v roce 1829 a měla průměrnou teplotu minus 6,1 stupně, uvedli meteorologové.
V nedávných letech byla trochu chladnější zima 2010/2011 s průměrnou teplotou nula stupňů. „Šlo přitom o poslední zimu, kdy průměrná teplota nebyla nad nulou. Tato zima se celkově umístila na 99. až 102. nejchladnějším místě,“ uvedl ČHMÚ.
Co se týče letošního února, umístil se podle meteorologů na 101. až 104. místě z 251 únorů od roku 1775, tedy v teplejší polovině případů. Teplotní odchylka od normálu 1991 až 2020 letos v únoru činila minus 0,7 stupně.
Nejteplejší únor v Klementinu ČHMÚ zaznamenal loni, tehdy podle něj bylo na stanici v průměru 8,1 stupně. Největší mráz byl v centru Prahy v únoru 1929, kdy průměrná teplota klesla na minus 11 stupňů.
Celostátně byl letošní únor s průměrnou měsíční teplotou minus 0,9 stupně Celsia o půl stupně chladnější než je normál z let 1991 až 2020. Studenější než letos byl únor naposledy v roce 2018, kdy celostátní průměr klesl na minus 3,5 stupně Celsia.
V první polovině měsíce se teploty pohybovaly v blízkosti obvyklých hodnot. Mezi 15. a 20. únorem se ale výrazně ochladilo a průměr denních teplot byl o víc než čtyři stupně nižší než v tomto období bývá. Denní maxima se často nedostaly nad nula a minima klesala pod minus deset stupňů Celsia. Na stanici Jizerka-Horní Jizera na Jablonecku klesla teplota dokonce na víc než 30 stupňů pod nulou.
Srážkově byl letošní únor velmi suchý. V průměru v Česku napršelo či nasněžilo pouze 11 litrů vody na metr čtvereční, což představuje 30 procent obvyklého množství. „V krajích Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský však spadlo dokonce méně než 20 procent srážkového normálu,“ uvedli meteorologové na facebooku.
Celostátní hodnocení uplynulé meteorologické zimy ČHMÚ zatím nezveřejnil. Plánují tak učinit v následujících dnech.
Start března je pro dvě třetiny Česka suchý, voda chybí na východ od Prahy
Start prvního jarního měsíce je pro zhruba dvě třetiny Česka suchý. Půda do hloubky jednoho metru je proti průměrnému stavu v letech 1961 až 2015 sušší zhruba na východ od Prahy, naopak na západ od hlavního města je situace dobrá. Na vině je zima velmi chudá na srážky, které navíc, jak je v posledních letech běžné, padají častěji ve formě deště než sněhu. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z hlavních tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.
V únoru nespadlo ani 50 procent srážek z pohledu dlouhodobého průměru. A srážky, které spadly ve formě deště, se již z části vypařily, nebo také odtekly. Zatím však nelze s výjimkou některých míst na jižní Moravě hovořit o nedostatku vláhy v půdě, který by rostliny limitoval. Nicméně pokud bude přetrvávat sušší charakter počasí, vody může být brzy málo. „Progres sucha se bude v takovém případě zrychlovat,“ řekl Trnka.
Český hydrometeorologický ústav na facebooku uvedl, že srážkově únor hodnotí jako silně podnormální. „V průměru na našem území spadlo pouze 11 milimetrů (30 procent srážkového normálu 1991–2020). Jednalo se o 4. nejsušší únor v období od roku 1961. Nejvíce srážek spadlo 12. a 13 února, často se jednalo o srážky sněhové. V krajích Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský však spadlo dokonce méně než 20 procent srážkového normálu,“ uvedli meteorologové ČHMÚ.
Trnka řekl, že v normálním období bývalo běžné, že nejen ve středních polohách, ale často i v nížinách ležel v únoru sníh, který v těchto dnech roztával a doplňoval vláhu. Letos už sníh zůstává jen v nejvyšších partiích hor. V teplejších zimách, k nimž se zařadila i ta letošní, už je sníh v nížinách vzácným a krátkodobým jevem, citelně sněhu ubývá i ve středních polohách.
Horší situace je nyní v povrchové vrstvě do 40 centimetrů a podle Trnky už jsou místa, kde může nedostatek vláhy rostliny limitovat v počátku růstu. „Zemědělci jako reportéři jsou opatrní a obávají se, jak to bude vypadat, pokud bude pokračovat suché počasí, ale zatím nehlásí přímé dopady,“ poznamenal Trnka.
Podle střednědobé předpovědi se očekává, že tento týden bude teplotně nadprůměrný až o deset stupňů a první výraznější srážky by se mohly objevit až v polovině příštího týdne. Ten by už měl být teplotně spíše průměrný, ale zatím v tomto ohledu panuje značná nejistota, uvedli tvůrci projektu na webu. Kvůli tomu lze očekávat, že bude sucho přetrvávat, nebo se ještě prohlubovat. Dlouhodobý výhled do poloviny dubna předpokládá nadprůměrně teplé počasí. Jak bohaté bude období srážkově, není v tuto chvíli zřejmé. „Nicméně podobně suchá jara budou v dalších letech běžnější, než bývala, a letošní rok je toho dokladem. Vidíme relativně nízkou pravděpodobnost na normální zásobu vody v půdě do půlky dubna ve východní části území a v některých oblastech až do poloviny května,“ doplnil Trnka.
