Zima v ČR byla teplotně nadprůměrná a srážkově devátá nejchudší od r. 1961

Podle něj zima na první pohled sice působila jako sněhově bohatá, i díky mrazivému počasí v lednu a relativně dlouhotrvající sněhové pokrývce v nižších a středních polohách, ale třeba v porovnání s předchozí zimou bylo na horách sněhu méně. „Zásoby vody ve sněhu byly na našem území ke konci února zhruba na třetině dlouhodobého průměru. Nejlepší situace byla v druhém lednovém týdnu, kdy byly zásoby vody ve sněhu na 123 procentech dlouhodobého průměru pro tento týden v roce,“ doplnili meteorologové.

Za všechny tři zimní měsíce podle nich v průměru spadlo v Česku jen 86 milimetrů srážek, což je 68 procent zmiňovaného normálu. Srážkově chudý byl prosinec i leden, únor v tomto ohledu byl normální.

Nejvyšší denní úhrn srážek meteorologové zaznamenali 22. února na šumavském Špičáku, kde jich spadlo 52,3 milimetru. Nejvyšší sněhovou pokrývku měla 18. února šumavská stanice Blatný vrch, leželo tam 132 centimetrů sněhu.

Teplotně se uplynulá zima dostala nad normál let 1991 až 2020 o půl stupně. Nejchladněji bylo v lednu, který měl podle meteorologů odchylku od normálu minus 1,5 stupně, zatímco prosinec a únor byly teplejší než normál, a to o 1,5, respektive 1,7 stupně.

Nejteplejší zimu Češi zažili na přelomu let 2006 a 2007, kdy meteorologové naměřili průměrnou teplotu 2,7 stupně. Druhá nejteplejší zima byla s průměrnými 2,4 stupně předloni a třetí nejteplejší na přelomu let 2019 a 2020. V zimních měsících tehdy teploměry ukazovaly průměrné dva stupně. Předloňská zima byla současně srážkově nejbohatší. „V průměru spadlo 203 milimetrů, což představuje 160 procent normálu 1991–2020,“ doplnil ČHMÚ.

Nemrazivější byla podle něj zima 1962/1963, kdy bylo v průměru minus 7,1 stupně. Následovaly zimy 1984/1985 a 1963/1964 s průměrem kolem minus pěti stupňů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}