Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky.
Židovští osadní zapálili v noci na čtvrtek mešitu ve městě Dejr Istija, uvedli tamní obyvatelé. Podle agentury AP poškodil oheň jednu zeď budovy, nejméně tři výtisky koránu a část koberců.
Na jedné straně mešity také osadníci zanechali graffiti s nápisy jako „nebojíme se“, „znovu se pomstíme“ a „pokračujte v odsuzování“. Podle AP jde zřejmě o narážky na šéfa ústředního velitelství armády Aviho Blutha, který ve středu násilí odsoudil.
V úterý desítky maskovaných židovských osadníků napadly dvě palestinské vesnice na Západním břehu, zapalovali auta a poničili také mlékárnu, která v oblasti zaměstnává mnoho lidí. Posléze se skupiny osadníků střetly i s izraelskou armádou, která proti násilnostem zasáhla.
Útoky komentovali Herzog, náčelník generálního štábu i Rubio
K útokům židovských osadníků na palestinské vesnice se ve středu neobvykle vyjádřil i izraelský prezident Herzog. Poslední útoky označil za „šokující“ a vyzval k rozhodným krokům proti „tomuto jevu“ a k posílení izraelské armády, aby Izraelce mohla chránit dnem i nocí.
„Armáda nebude tolerovat jednání zločinecké menšiny, která je skvrnou pro zákon dodržující většinu. Tyto činy jsou v rozporu s našimi hodnotami a představují červenou linii,“ uvedl náčelník generálního štábu Zamir podle deníku The Jerusalem Post. Dodal nicméně, že hnutí za osidlování je důležité a že si ho velmi váží. „Posilování osad je nedílnou součástí národní bezpečnosti,“ řekl Zamir.
Obavy kvůli růstu násilností na Západním břehu vyjádřil ve středu i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož to může podkopat úsilí o mír v Pásmu Gazy.
Útoky židovských osadníků na palestinské vesnice zesílily od roku 2023 po nástupu vlády Benjamina Netanjahua a výrazně intenzivnější jsou od října 2023, kdy po teroristickém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael začala izraelská ofenziva v Pásmu Gazy.
Mnozí viní Netanjahuovu vládu, že před násilnostmi židovských osadníků zavírá oči a že někteří její ministři je podněcují výroky o anexi Západního břehu.
Tisíc zabitých Palestinců od začátku války v Gaze
Od začátku války v Pásmu Gazy, kde od minulého měsíce platí křehké, ale narušované příměří, zabili izraelští osadníci či vojáci na Západním břehu více než tisíc Palestinců, napsal ve středu deník The Guardian.
Izraelská armáda provádí na tomto území už řadu let razie proti palestinským teroristům, při nichž ale umírají i nevinní civilisté. Letos izraelská armáda do těchto razií nasadila poprvé po mnoha letech i tanky a vyhnala z domovů desítky tisíc Palestinců.
Od října 2023 podle úřadu OSN pro lidská práva zemřelo na Západním břehu a v Izraeli 59 Izraelců při útocích palestinských teroristů či střetech s izraelskou armádou, z toho 22 byli členové izraelských bezpečnostních složek.
Násilí během sklizně oliv
Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) jen letos v říjnu židovští osadníci na Západním břehu provedli přes 260 útoků, při nichž ničili majetek či někoho zranili. Násilnosti během sklizně oliv, která tam oficiálně začala 9. října, byly podle OCHA letos nejčetnější za několik let a osadníci při nich zranili desítky Palestinců a zničili přes čtyři tisíce olivovníků.
Na sklizni oliv je na okupovaném Západním břehu závislých podle CNN až sto tisíc rodin. Olivovník je pro Palestince symbolem spojení s jejich zemí a sklizeň je i tradičním kulturním rituálem.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby tam rozšiřuje židovské osady, ačkoliv je to z hlediska mezinárodního práva nelegální. Na Západním břehu žijí skoro tři miliony Palestinců a asi půl milionu Židů.
