Před necelými dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, že muži a ženy jsou velmi podobně hovorní. Teď vědci jeho závěry vyvrátili a ukázali, že některé věkové skupiny žen opravdu mluví víc než stejně staří muži.
Asi každý se už setkal se stereotypní představou, že ženy jsou mnohem upovídanější než muži. Tato představa je rozšířená napříč kulturami – ale podle několika nových studií není úplně pravdivá.
Roku 2007 vyšel výzkum jazykovědců z Arizonské univerzity, kteří po analýze spočítali, že muži i ženy řeknou za den velmi podobné množství slov, obě skupiny průměrně 16 tisíc.
Roku 2007 psycholog Matthias Mehl z Univerzity v Los Angeles vedl tým vědců z Arizonské univerzity. Testoval obecný předpoklad, že ženy jsou mnohem upovídanější než muži. Analyzoval tehdy data získaná od pěti set účastníků a účastnic studie, kteří nosili přenosné nahrávací zařízení, které se zapínalo v náhodných intervalech a zachycovalo útržky každodenních rozhovorů.
Na základě těchto zvukových souborů Mehl vypracoval odhady počtu slov, která člověk za den pronese. Když jeho analýza neodhalila žádný významný rozdíl mezi pohlavími, okamžitě se to dostalo na titulní stránky novin. Studie ale také vyvolala kritiku kvůli svým omezením. Studie se totiž zúčastnili téměř výhradně vysokoškoláci a většina z nich žila ve stejném městě – Austinu v Texasu.
Teď na tuto studii navázali vědci ze stejné školy, ale použili modernější metody, které jim umožňuje výpočetní technika. Naznačuje, že ženy jsou sice opravdu upovídanější, ale ne vždy – pouze v určitém období života.
„Existuje silný mezikulturní předpoklad, že ženy mluví mnohem více než muži,“ shrnuje stereotypy spoluautor studie Colin Tidwell. „Chtěli jsme zjistit, jestli tento předpoklad platí, když se empiricky ověří.“
Ženská komunikace se významně liší podle věku
Za novou studií stojí většina původního týmu. Tentokrát provedli analýzu mnohem většího počtu osob a také vzorek byl pestřejší. Data obsahovala nahrávky 2197 lidí ze čtyř zemí, zkoumané osoby byly ve věku mezi 10 a 94 lety.
Ukázalo se, že ženy ve věku 25 až 65 let pronesou v průměru o tři tisíce slov denně více než stejně staří muži (ženy pronesly denně v průměru 21 845 slov, muži 18 570 slov). Podobně silné rozdíly mezi pohlavími se už ale neobjevily v dalších věkových skupinách studie: ani u dospívajících, ani u seniorů.
Významný rozdíl se tedy objevil pouze u věkové skupiny, která v původní studii zaměřené jen na vysokoškoláky zcela logicky chyběla.
Studie ale ukázala ještě jednu věc: zdá se, že lidé obecně přestávají komunikovat a jsou stále méně upovídaní. A to poměrně výrazně. Údaje analyzované pro účely studie byly shromážděny v letech 2005 až 2018, během nichž průměrný počet slov vyslovených za den klesl z přibližně 16 tisíc na přibližně 13 tisíc. Souvisí to zřejmě se stále silnější závislostí moderní lidské civilizace na digitální komunikaci.
Zásadní proč
Vědci stále neví, proč jsou ženy v téměř čtyřicetiletém období mezi 25. a 64. rokem života hovornějším pohlavím. Jednou z možností je podle nich to, že v tomto období se obvykle vychovávají děti a ženy, které často přebírají roli primární pečovatelky, mohou v tomto období se svými dětmi mluvit více než muži.
„Rozdíly ve výchově dětí a péči o rodinu související s pohlavím jsou jednou z možností, která by mohla tento rozdíl vysvětlit,“ uvedl hlavní autor původní i nové studie Mathias Mehl. „Pokud by hlavní příčinou měly být biologické faktory, jako jsou hormony, měl by být značný rozdíl mezi pohlavími přítomen i mezi nastupujícími dospělými. Pokud by hybnou silou měly být společenské generační změny, měl by se postupně zvyšovat rozdíl mezi pohlavími i mezi staršími účastníky. Ani jedno z toho se však nestalo.“
I když ženy mohou být v některých obdobích života upovídanější než muži, je podle Mehla důležité si uvědomit, že jde jen o statistiku a že mnohem významnější rozdíly panují mezi jednotlivci bez ohledu na pohlaví. Nejméně upovídaný účastník studie byl muž, který denně řekl pouhých 100 slov, naopak nejvýřečnější byl také muž, jenž dokázal za jeden den pronést přes 120 tisíc slov.
Vliv na zdraví?
Podle Mehla by se mělo v tomto výzkumu dál pokračovat. Zejména s ohledem na to, jakou roli může hrát úroveň hovornosti a socializace člověka na jeho zdraví a pohodu. Jeho tým už pracuje na aplikaci, která by přes mobilní telefon pomocí umělé inteligence měřila počet slov, aniž by zaznamenávala jejich obsah.
„Fascinuje mě myšlenka, že víme, kolik potřebujeme spát, víme, kolik potřebujeme cvičit, ale netušíme, jak moc máme komunikovat,“ řekl. „Existují velmi silné důkazy o tom, že socializace souvisí se zdravím, přinejmenším ve stejné míře jako fyzická aktivita a spánek. Je to prostě další chování s dopadem na lidské zdraví.“