Od našeho zpravodaje v Kyjevě – „Je třeba ocenit, že ženy neopustily zemi, že zůstaly na Ukrajině a převzaly mužské profese. Rozvíjejí se a mají chuť exportovat,“ uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz prezidentka a zakladatelka ženského Business Clubu Ukrajiny Anna Krysjuková.
„Mají ke všemu jednodušší přístup a jsou velmi zásadové. Lze se na ně spolehnout. Dotáhnou to do konce a snáze se jim domlouvá. Ať si říká kdo chce co chce, díky ženské eleganci jakékoli jednání končí úspěšně,“ tvrdí Krysjuková.
Její slova o nárůstu počtu podnikajících žen potvrzují i data, podle Jednotného státního rejstříku podniků se v prvních deseti měsících roku 2025 na Ukrajině k podnikání zaregistrovalo přes 153 tisíc nových podnikatelek.
To představuje 61 procent všech nově založených podniků v roce 2025. Největší počet podniků vedených ženami hlásí úřady v Kyjevě, Dněpropetrovské oblasti a Kyjevské oblasti. Podnikavým ženám pomáhají i granty z evropských a jiných zemí.
Mezi nejoblíbenější oblasti podnikání žen patří obchod, vzdělávání a kosmetika, píše web Opendatabot.ua. A dodává fakt, že na Ukrajině podnikají i cizinky. Největší počet živnostní si otevřely občanky Ruska, Moldavska, Arménie a Ázerbájdžánu.
Export komplikují útoky i kolony na hranicích
„Situace s exportem vůbec není jednoduchá, protože hlavní dopravní toky byly spojeny s přístavy, kam dopadá velké množství raket,“ popisuje novou realitu ukrajinského byznysu Krysjuková.
Upozorňuje, že Rusové raketami a drony záměrně a strategicky ničí všechny přístavy a logistické trasy – a to nejen ty, které procházejí skrz mořský přístav v jihoukrajinské Oděse.
Problémy pak měly i hranice s Polskem, kde kvůli velkému provozu kamiony stály několik dní, až týden či dva. „Způsobilo to zvláštní hrozbu pro export produktů, které se mohou kazit. Věřím, že nové cesty, které byly otevřeny speciálně s cílem vytvořit nové exportní způsoby, skutečně umožní vyvážet do zahraničí, do evropských zemí,“ míní.
Vzpomíná také na „nepříjemnosti“ se zemědělstvím v Polsku, kdy během roku 2024 polští zemědělci na hranicích vysypali obilí z železničních vagonů.
„To pro nás bylo velmi bolestivé, protože jsme ho sklízeli v době války, kdy traktory jezdily i po zaminovaných polích. Je to neúcta k celému našemu národu, nejen k našim podnikatelům,“ popisuje.
„Chápu, že je to trh. Ale je také třeba brát v úvahu, že Ukrajina je země, která nyní chrání celou Evropu před válkou, a proto by pro ni měly platit jiné podmínky,“ domnívá se. Zároveň je ráda, že se konflikt uklidnil a už nedochází k bojkotu ukrajinských výrobků.
Co vlastně Ukrajinci nyní vyváží? „Jsou to zemědělské produkty, obilí, cukr. Ukrajina byla vždy agrární zemí, která vyvážela velké množství produktů do zahraničí,“ tvrdí podnikatelka.
Zrodila se zbrojní velmoc
A upozorňuje na zprávu, která se minulý týden objevila i ve světových médiích: Ukrajina se díky válce rozvinula ve zbrojní velmoc a chce toho využít.
Jak napsala agentura Reuters, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského letos země plánuje otevřít až deset exportních středisek po celé Evropě. Zpeněžit chtějí ukrajinští výrobci zejména nově vyvinuté a válkou otestované technologie.
„Jsou to drony, systémy radioelektronického boje a vše, co s tím souvisí. Jsou to vyzkoušené a otestované technologie, které mohou pomoci chránit Evropu,“ popisuje Krysjuková.
Zbrojní průmysl ale není všechno, rostou podle ní také farmaceutické společnosti a firmy, které se zabývají medicínou a léky. Pomáhá jim v tom otevírání zastoupení a továren v zahraničí.
Jak je na tom ukrajinská ekonomika?
Po velkém poklesu v prvním roce války HDP postupně začal růst. Kompletní data za rok 2025 ještě nejsou dostupná, podle think-tanku Centre for Economic Strategy růst pokračuje, i když zpomalil na dvě procenta.
Důvodem jsou bezpečnostní rizika, problémy s infrastrukturou a nedostatek elektřiny. Inflace – pozitivně – překonala prognózy, když navzdory očekáváním skončila na osmi procentech. Pozitivní vliv na ekonomiku má také zpomalení odlivu uprchlíků do jiných zemí.
Na druhou stranu nová pravidla, která umožnila odchod mladých mužů ve věku 18–22 let, můžou způsobit problémy do budoucna. Podobně se můžou projevit následky těžkých útoků na energetickou infrastrukturu, které začaly v říjnu a naplno se projevily během lednových a únorových mrazů.
Válka, která začala před téměř čtyřmi lety, ukrajinské hospodářství vážně zasáhla. Mnoho společností zastavilo výrobu, přesunulo kanceláře do bezpečnějších měst – nebo do zahraničí – a snížilo počet zaměstnanců.
Jak připomíná web inveture.ua, válka způsobila bezprecedentní personální krizi. Mobilizace, masová migrace a úmrtí totiž snížily dostupnou pracovní sílu, firmy tak doslova bojují o každého zaměstnance, zvyšují platy a mění přístupy k náboru.
Podle oficiálních statistik se během války průměrný počet zaměstnanců na plný úvazek snížil ze sedmi milionů v roce 2021 na 5,3 milionu v září 2025. To znamená, že pracovní zdroje Ukrajiny se snížily přibližně o čtvrtinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že na frontě zemřelo 55 tisíc mužů. Odhaduje se však, že počet obětí může být mnohem vyšší.
