Podobných videí se objevily desítky. Původní video má pocházet z roku 2022 a bylo natočené v Kanadě jako reakce na smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, která byla zadržena za nesprávné nošení hidžábu a následně po výsleších zemřela ve vazbě.

V zemi, kde je veřejné kouření žen společensky stigmatizované a kde je kritika nejvyššího vůdce trestným činem, jde o provokaci dvojího druhu: politickou i kulturní. Protestující tím dávají najevo odmítnutí nábožensko-politické autority režimu i přísných pravidel, která dlouhodobě regulují ženské chování. 

Tento nový protestní symbol se objevuje na pozadí další vlny nespokojenosti, kterou v zemi přiživují rostoucí ceny, nezaměstnanost a zhoršující se životní podmínky. Klipy se během hodin šíří po internetu a přebírají je i exilová média, což úřadům komplikuje snahy o jejich rychlé potlačení. 

Za spálení portrétu vůdce hrozí smrt

Související

Activist Stephen Yaxley-Lennon protest in support of the Iranian people in London
Activist Stephen Yaxley-Lennon protest in support of the Iranian people in London

Rizika jsou přitom reálná. Írán má za sebou sérii případů, kdy podobné akty skončily tragicky. V listopadu 2025 zveřejnil mladý muž Omid Sarlak video, na němž pálí Chameneího fotografii. O několik hodin později byl nalezen mrtvý ve svém autě se střelnou ranou v hlavě. Ve stejném měsíci spálil portrét vůdce také bývalý politický vězeň Samad Pourshah. Bezpečnostní složky následně prohledaly jeho dům, ale muž se zatčení vyhnul a od té doby se skrývá. Už v roce 2021 byl za podobný čin zatčen básník Qasem Bahrami a na dlouhé týdny zmizel beze stopy. 

V následujících letech se objevila celá škála nových forem protestu: ženy se pohybovaly bez šátku na univerzitách, strhávaly turbany duchovním na ulicích, účastnily se sportovních akcí bez hidžábu a v krajních případech se uchýlily i k veřejné nahotě jako krajnímu gestu vzdoru. Tyto činy sice neměly podobu masových shromáždění, ale byly o to hůře kontrolovatelné. 

Do protestů se zapojily dokonce i školačky. Na školních dvorech skandovaly protivládní hesla, což bylo v zemi, kde režim vládne od islámské revoluce v roce 1979, bezprecedentní. Odpovědí byly zatýkání a zastrašování. Krátce poté se v desítkách měst začaly objevovat záhadné případy otrav dívek ve školách – celkem postihly přes 800 studentek. Úřady odpovědnost odmítly a pachatele nikdy nenašly. 

Dnešní obrazy žen zapalujících si cigarety od hořícího portrétu nejvyššího vůdce tak nejsou izolovanou provokací, ale dalším článkem v řetězci postupně se radikalizujících forem odporu.

Share.