Aktual.: 22.05.2025 14:06
Brno – V noci na dnešek zemřel brněnský historik Jiří Pernes, bylo mu 76 let. Informaci ČTK potvrdil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Dlouhodobě se zabýval moderními a soudobými dějinami střední Evropy, Československa a speciálně i Moravy. Jeho práce se týkala například pozdního období habsburské monarchie a Rakouska-Uherska a osobnostmi z habsburského rodu, soustředil se také na dějiny Československa 50. a 60. let minulého století. Velkou část života strávil jako pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, krátce byl i ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Pernes byl také vysokoškolský pedagog. V závěru života působil jako externí vyučující na katedře politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Lítost nad úmrtím Pernese dnes vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který se podílel na založení oboru politologie na Masarykově univerzitě a poté stál v čele katedry politologie i celé univerzity. „Těžce mě zasáhla zpráva o odchodu Jiřího Pernese. Byl to vynikající historik, autor řady objevných vědeckých prací, který také dokázal naše dějiny poutavou formou přiblížit veřejnosti. Ale především to byl skvělý člověk a výborný kamarád. Bude mi moc chybět,“ napsal premiér na síti X.
Studoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 se stal docentem. Nejprve pracoval v několika muzeích, například ve Slavkově u Brna, mezi lety 1990 a 1992 řídil Moravské zemské muzeum. V Ústavu pro soudobé dějiny působil od roku 1994 a 14 let vedl brněnskou pobočku. Do čela Ústavu totalitních režimů byl zvolen v roce 2010, ale po měsíci a půl byl odvolaný kvůli podezření z plagiátorství. I když se podezření nepotvrdilo, Pernes už se na ředitelské místo nevrátil.
Pernes patřil k úspěšným popularizátorům historie, byl hostem řady televizních pořadů, působil jako odborný poradce a spolutvůrce dokumentů. Třikrát získal Cenu Egona Erwina Kische za literaturu, před pěti lety obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd. Mezi jeho publikace patří například Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d’Este, Až na dno zrady. Emanuel Moravec či Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili.
Po revoluci v roce 1989 se také politicky angažoval, ale úspěšný byl pouze v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. Později kandidoval neúspěšně do Senátu, také do Evropského parlamentu či znovu do brněnského zastupitelstva.
