Země NATO musí výrazně zvýšit výdaje na obranu a státy východního křídla míří v tomto ohledu správným směrem, prohlásil generální tajemník Aliance Mark Rutte na úvod summitu takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí. Podle prezidenta Petra Pavla bude summit kromě peněz na obranu a podpory Ukrajiny věnován i rostoucí odpovědnosti Evropy za svou vlastní budoucnost. Jednání se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prezidenti, premiéři a ministři čtrnácti členských států se scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst armádních výdajů.
„Spojenci budou muset vynakládat mnohem, mnohem, mnohem více než nyní… Jsem vděčný, že země z tohoto regionu vedou (NATO) tímto směrem,“ prohlásil Rutte na úvod jednání v litevské metropoli Vilniusu. Bukurešťskou devítku tvoří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, summitu se účastní i premiéři Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu.
Výstupem jednání bude společné prohlášení, v němž by se lídři měli zavázat právě ke zvýšení výdajů na obranu. Dosavadní cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) podle řady činitelů aliančních zemí nestačí, americký prezident Donald Trump hovoří až o pěti procentech, další země vidí cíle většinou někde mezi dvěma a pěti procenty. Mezi ty ochotné vydávat více patří například Polsko či pobaltské země.
Sám Rutte hovoří o 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by se v prohlášení summitu mohla objevit zmíněná pětiprocentní hranice.
„Myslím, že budeme také diskutovat o tom, jak přistupovat k rostoucí odpovědnosti Evropy za bezpečnost nejen Ukrajiny, ale obecně Evropy,“ řekl před jednáním Pavel s odkazem na Trumpovu snahu omezit roli americké armády při obraně tradičních evropských partnerů USA.
