Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí a obrany EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Některé země na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha na zasedání znovu navrhla omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Ukrajina je hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy o aktuálních potřebách země informovali ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.
„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.
Financial Times napsaly, že Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300.
Švédský ministr Tobias Billström před schůzkou navrhl, aby nový balík protiruských sankcí zahrnoval další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv. Konkrétně hovořil o zákazu dovozu zkapalněného ruského zemního plynu (LNG) a sankcích proti tankerům porušujícím existující ropné embargo. Přijetí v pořadí 14. balíku sankcí se však očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června.
Praha chce omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu a sankce na Voice of Europe
Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že tento návrh se svými kolegy opět probíral. Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl již dříve.
Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Česko také chce přidat na unijní sankční seznam proruskou platformu Voice of Europe a osoby s ní spojené, dodal Lipavský.
Množství novinářských dotazů, které směřovaly na šéfa české diplomacie, se týkalo české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu, ministr ale nechtěl zveřejnit žádné podrobnosti o zapojených zemích a jejich příspěvcích. „Je tu množství zemí, které přispívají hodně. Stále se ale mohou připojit další, proto vyzývám všechny, aby se zapojily,“ řekl Lipavský. „Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom zastavili ruský imperialismus,“ dodal a ocenil německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.
Šéf unijní diplomacie Borrell chtěl ministrům předložit ke schválení sankce vůči Íránu. Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová před jednáním řekla, že by se měly vztahovat i na členy íránských revolučních gard, na podmínkách jejich začlenění však zatím podle ní není shoda. Podle Lipavského se o věci dál jedná.
