Podle zjištění Aktuálně.cz se potichu uzavřela kariéra tříhvězdičkového generála, který roky sloužil jako první zástupce náčelníka tuzemské armády. Svého času bylo jeho jméno ve hře právě o kandidáta na prvního muže generálního štábu. Naposledy byl vojenským představitelem na českém velvyslanectví v Číně, odkud se na přelomu roku vrátil. A poté definitivně odložil uniformu.
Patrně nikdy se veřejnost nedozví, kolik chybělo generálporučíkovi Jaromíru Zůnovi k postu náčelníka generálního štábu. Každopádně když se o této pozici před necelými třemi lety rozhodovalo, byl jedním ze dvou favoritů. Stál za ním přímo tehdejší prezident Miloš Zeman.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) však chtěla prosadit šéfa sekce rozvoje sil armády Iva Střechu. S hlavou státu se na nikom z nich neshodli, z patu pak vzešlo jmenování Karla Řehky, který se stal náčelníkem 1. července 2022. Ve funkci nahradil Aleše Opatu, ten zamířil do diplomatických služeb.
Pro generálporučíka Zůnu to znamenalo zásadní obrat v kariéře. Hned 11 dní po uvedení Řehky do funkce jako první zástupce náčelníka skončil. Krátce poté se začal připravovat na vojenskou diplomacii, do níž vstoupil v lednu 2023. Tehdy se stal přidělencem obrany na ambasádě v Pekingu. A jak zjistila redakce, nyní skončil i tam.
Konec v Číně, konec v armádě
„Generálporučík Jaromír Zůna ukončil své působení na pozici přidělence obrany v Číně k 31. prosinci 2024,“ potvrdil redakci mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Obvykle trvá mise vojenských přidělenců tři roky. Pejšek podotkl, že se se zkráceným dvouletým mandátem pro Zůnu počítalo od samého počátku.
Pro generálporučíka to neznamená konec jen ve vojenské diplomacii, ale v armádní službě celkově. Letos pětašedesátiletý důstojník odkládá uniformu. „Z důvodu dosažení důchodového věku v souladu se zákonem o vojácích z povolání dnem 31. ledna ukončil služební poměr,“ doplnil Pejšek. Zůnovi bude 65 let v listopadu.
„Oblast severovýchodní Asie je jedním z regionů, který určuje dynamiku vývoje ve světě. Být v něm, mít možnost denně vnímat politickou diskusi, mezinárodně politickou diskusi nebo co se děje v think-tancích, je z hlediska odbornosti velmi cenná zkušenost,“ popsal Zůna pro Aktuálně.cz na misi v Číně.
Během více než čtyřicetileté služby jako jednu z určujících vypichuje zkušenost styčného důstojníka u amerických pozemních sil. S odstupem uvažuje také o tom, proč nebyl jmenován náčelníkem armády. „Nebylo to optimální rozhodnutí. Myslím, že se ještě stane předmětem diskuse,“ dodal muž, který nyní vyjednává o spolupráci s Univerzitou obrany.
Více než čtyřicetiletá služba
Jaromír Zůna vstoupil do armády roku 1984. Už v demokratických poměrech 90. let se vypracoval na zástupce velitele mechanizovaného praporu spojeneckých sil v Bosně a Hercegovině. Po roce 2000 sloužil coby zmíněný styčný důstojník pozemních sil ve Spojených státech, o dekádu později strávil tři roky ve strukturách Severoatlantické aliance.
Když se roku 2013 vrátil z NATO do Česka, na generálním štábu prošel pozicemi ředitele logistiky, šéfa podpory a 1. ledna 2019 usedl od křesla prvního zástupce náčelníka. Spadala pod něj třeba agenda výcviku vojáků či jejich umístění na zahraniční pracoviště. Hned 8. května 2019 mu tehdejší prezident Zeman udělil třetí generálskou hvězdu.
Jeho výjezd na poslední štaci do Číny byl v jedné věci výjimečný. Na pozici přidělence obrany se zařazují zpravidla plukovníci, nikoliv generálové. Zůna byl v době nástupu na ambasádu v Pekingu teprve druhým na takovém postu, do té doby byl jediným generálmajor Libor Jílek coby přidělenec na Slovensku.
Tento post má zřízený zhruba třicet českých ambasád. Úlohou přidělence obrany je odpovídat za vztahy Česka s danou zemí ve vojenské oblasti, podílí se na zajišťování návštěv představitelů Česka včetně těch z obrany a sleduje vojensko-politickou situaci v hostitelské zemi. Zůnův nástupce v Číně na místo ještě nevyrazil.
