Komerční prezentace Aktual.: 15.12.2025 19:23
Berlín – Ukrajinští vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, nadále se liší postoj k územním ústupkům Rusku. Na tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou podle USA obdobou článku pět NATO.
Dosavadní rozhovory s americkou delegací vedenou zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem podle něj ale byla produktivní.
Šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je reálná, řekl kancléř Merz
Šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, možná největší od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Na tiskové konferenci to dnes v podvečer řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, nadále se rozcházejí v postoji k územním ústupkům Rusku. Ukrajinci a Američané v neděli a dnes vedli v Berlíně dvě kola jednání o možnostech ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo invazí na Ukrajinu téměř před čtyřmi lety.
„Máme teď šanci na opravdový mírový proces pro Ukrajinu. Tato rostlinka je ještě malá, ale šance je reálná,“ poznamenal před novináři Merz. V jednání podle něj nyní nastala „velká diplomatická dynamika, možná největší od začátku války“.
Příměří na Ukrajině by mělo být podle Merze zajištěno rozsáhlými a právně závaznými bezpečnostními zárukami ze strany Spojených států a Evropy. Jak by mohly záruky vypadat konkrétně, kancléř neřekl. Vyzval ale Rusko, aby alespoň přes Vánoce přestalo „terorizovat“ civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Taková přestávka v bojích by mohla být podle něj základem pro jednání o trvalém příměří.
Ukrajinci a Američané jednali o ukončení války na Ukrajině v sídle německého kancléře v Berlíně v neděli večer a dnes po poledni. Rozhovorů se na ukrajinské straně účastnil i prezident Zelenskyj, který později označil diskuse za nelehké, ale produktivní.
Na tiskové konferenci s kancléřem Merzem Zelenskyj uvedl, že ukrajinští vyjednavači budou v rozhovorech s Američany pokračovat. Dodal, že pozice Washingtonu a Kyjeva se liší především v „bolestivé“ otázce územních ústupků Rusku. Zároveň zdůraznil, že USA od Ukrajiny v tomto ohledu nic nepožadují, jen tlumočí nároky, které si činí na ukrajinské území Moskva. Podle zdrojů zahraničních agentur ale američtí vyjednavači tlačí na Ukrajinu, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se i z těch jejich částí, které stále brání před ruskou okupací.
Zelenského a Merze nyní čeká setkání s vybranými evropskými představiteli. Schůzky v kancléřství se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk a představitelé Dánska, Norska, Švédska, Finska, Itálie a Nizozemska. Přidají se rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle nejmenovaného amerického činitele, kterého citovala agentura Reuters, se večerního jednání zúčastní také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner a telefonicky by se měl připojit také sám Trump.
Merz vyjádřil naději, že se na večerním jednání podaří dál sblížit pozice Ukrajiny, USA a Evropy. Bez ohledu na výsledek hodlá ale podle něj Evropa dál zvýšit tlak na Rusko, aby ho donutila válku s Ukrajinou ukončit. Hovořil znovu o využití ruských státních aktiv uložených v Evropě. Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na jejich časově neomezeném zmrazení. Tím padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Merz řekl, že ohledně ruských státních aktiv doufá v dohodu na summitu Evropské unie, který se koná ve čtvrtek a v pátek. Výhrady některých zemí, hlavně Belgie, sice podle svých slov chápe, doufá ale, že se je podaří přesvědčit. „Pokud se nám to nepodaří, bude akceschopnost Evropské unie vážně poškozena na roky, možná na déle, a my světu ukážeme, že nejsme schopni se sjednotit a jednat v tak klíčovém okamžiku našich dějin,“ řekl Merz.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou podle USA obdobou článku pět NATO
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes to po berlínských jednáních o mírovém řešení války na Ukrajině prohlásil podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel. Řekl rovněž, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí. Zmíněný činitel řekl, že dnešní část jednání se týkala právě především bezpečnostních záruk.
Nastal podle něj výrazný pokrok v přiblížení postojů Ukrajiny a Ruska, které válku rozpoutalo svou invazí v únoru 2022. Nyní je vyřešeno asi 90 procent sporných otázek, uvedl podle Reuters tento představitel americké administrativy.
„Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné záruky, jako článek pět, a rovněž velmi silné odstrašení,“ citovala AFP nejmenovaného amerického činitele. Článek pět alianční smlouvy, klíčový prvek NATO, považuje útok proti jednomu členskému státu aliance za útok proti všem. Zmíněný činitel, který nemá od Bílého domu pověření k veřejným vyjádřením a proto s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity, zdůraznil, že věří, že Rusko se zárukami bude souhlasit.
Americký představitel také řekl, že vedle záruk se dnešní jednání zaměřilo i na ruské územní požadavky. Moskva mimo jiné požaduje, aby se ukrajinská armáda stáhla i z těch částí Donbasu, které ruské síly dosud nekontrolují. Ukrajina opakovaně odmítla své území Rusku postoupit. „Konečné rozhodnutí o území bude na Ukrajině,“ citoval Reuters bez upřesnění amerického zástupce. Ten dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní otázky musí projednat se svým týmem.
„Doufejme, že jsme na cestě k míru,“ uvedl americký zástupce. Poznamenal, že jednání budou na úrovni pracovních skupin pokračovat o víkendu v USA a že američtí vyjednávači jsou připraveni odcestovat do Ruska, pokud to bude potřebné.
Zmínil také, že Rusko, které odmítá možný vstup Ukrajiny do NATO, je otevřené ukrajinskému členství v Evropské unii.
Zelenskyj označil berlínská jednání s Američany za nelehká, ale produktivní
Berlínská jednání s americkou delegací o ukončení války na Ukrajině nebyla lehká, ale byla velmi produktivní. V projevu na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit; nesmí se ale podle něj zapomínat, že ji začalo Rusko. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Německo hodlá prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci s Ukrajinou.
Ukrajinci a Američané jednali o ukončení války na Ukrajině v sídle německého kancléře v Berlíně v neděli večer a dnes po poledni. Jednání se na ukrajinské straně účastnil i prezident Zelenskyj. Už před ním šéf ukrajinských vyjednavačů a bývalý ministr obrany Rustem Umerov řekl, že rozhovory byly „konstruktivní a produktivní“ a dosáhnout se podařilo „skutečného pokroku“. Podrobnosti ani Zelenskyj ani Umerov nenabídli.
Podle Zelenského nejsou podobná jednání nikdy jednoduchá, rozhovory s americkou delegací vedenou zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem podle něj ale byla velmi produktivní a delegace hovořily o řadě detailů. Prezident zdůraznil, že jakýkoli mír, který se podaří s Ruskem vyjednat, musí být spravedlivý a musí zachovat čest Ukrajinců. Diplomatická jednání podle něj budou dál pokračovat.
Podle zdrojů agentury Reuters američtí vyjednavači dál tlačí na Ukrajinu, aby se stáhla z Doněcké oblasti. Také agentura AFP s odkazem na své zdroje napsala, že Američané stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z částí, které stále ovládá. Kyjev nadále odmítá územní ústupky, podle agentury Reuters Ukrajinci na jednáních žádné teritoriální ústupky neučinili. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a za cenu výrazných ztrát ovládlo od té doby část jejího území na východě a jihovýchodě.
Německý kancléř Merz na hospodářském fóru zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil v únoru 2022 „zločinný“ útok na Ukrajinu a také na evropské mírové uspořádání, které Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz pomáhaly utvářet. Udržitelného míru je podle něj možné dosáhnout jen, když bude nadále existovat svobodná Ukrajina. „Osud Ukrajiny je osudem celé Evropy,“ dodal.
Německý kancléř rovněž oznámil, že Berlín a Kyjev hodlají prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci. Vypracovaly kvůli tomu desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu. Merz také řekl, že německé soukromé podniky jsou připravené podílet se na poválečné obnově Ukrajiny. Investice do ukrajinského hospodářství jsou podle něj už nyní investicí do budoucna.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}


