Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl rozsáhlý rozhovor pro Time, ve kterém velmi otevřeně a detailně popsal současnou složitou situaci Ukrajiny ve válce s Ruskem. Mimo jiné se vyjádřil k citlivému vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a připustil, že není čas na idealismus.
Zelenskyj na začátku rozhovoru přiznal, že se nikdy úplně nesžil s opulentním vzhledem své prezidentské kanceláře, kterou zdědil po předchůdcích. Uvedl, že preferuje mnohem skromnější a osobnější prostředí.
V prezidentské kanceláři se mu podle jeho představ podařilo předělat pouze jednu menší místnost. Její stěny zdobí jeho oblíbené dekorace. Obrazy se silnou symbolikou ukrajinského vzdoru – například potápějící se ruská válečná loď či Kreml v plamenech.
Jedním z klíčových momentů rozhovoru byla zmínka o únorovém setkání s Donaldem Trumpem v oválné pracovně Bílého domu. Zelenskyj se snažil vypjatou schůzku v rozhovoru komentovat zdrženlivě. Naslouchal radám spolupracovníků, aby dalšími vyjádřeními neprohluboval diplomatickou krizi.
Napjatá atmosféra v oválné pracovně
Únorová schůzka se odehrávala v mimořádně vyostřené atmosféře, během které Trump Zelenskému vytýkal, že Ukrajina nemá dostatečné diplomatické páky a svým jednáním riskuje vypuknutí třetí světové války. „Hazardujete s třetí světovou válkou!“ řekl Trump.
Zelenskyj se na setkání připravil tím, že chtěl Trumpovi předat mistrovský pás boxera Oleksandra Usyka a navázat tak na tradici svých předchůdců. Návštěvy do Bílého domu nechodí s prázdnou. Nakonec se rozhodl ukázat prezidentovi nejdříve fotografie ukrajinských válečných zajatců z ruského zajetí. Snímky měly zdůraznit vážnost situace a lidské utrpení, které konflikt způsobuje.
Zelenskyj si je vědom, že tento krok změnil atmosféru schůzky k horšímu, ale zároveň uvedl, že toho nelituje. „To, co jsem chtěl ukázat, byly mé hodnoty. Rozhovor se však poté stočil jiným směrem,“ přiznal Zelenskyj.
Zelenskyj apeluje na hodnoty
Ukrajinský prezident původně prosazoval velmi ambiciózní desetibodový plán mírového urovnání konfliktu s Ruskem. Ten zahrnoval úplné stažení ruských vojsk z ukrajinského území a potrestání válečných zločinů. Z pragmatických důvodů však přijal méně ambiciózní plán s pěti body, který představil krátce před blížícími se americkými volbami.
Součástí tohoto plánu byla i nabídka Spojeným státům, aby se mohly podílet na využití ukrajinských nerostných surovin jako protihodnotu za poskytnutou vojenskou pomoc. Incident během schůzky s Trumpem však vedl k dočasnému pozastavení této dohody a zmrazení důležité americké vojenské pomoci.
Zelenskyj ví, že pro dosažení stabilního míru potřebuje získat nejen podporu západních politiků, ale také veřejnosti, zejména v USA. Ve svých vystoupeních se proto často obrací přímo k americkým občanům a apeluje na jejich hodnoty, jako je důstojnost, svoboda a demokracie. „Nepovažujeme se za nějakou velmoc, ale když jde o náš smysl pro důstojnost, svobodu a demokracii, náš lid povstane a sjednotí se,“ uvedl Zelenskyj.
Nedávno se ocitl pod tlakem poté, co Donald Trump pozastavil vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině. Trumpova administrativa tím reagovala na Zelenského odmítnutí přijmout navržený plán míru, který zahrnoval ústupky Rusku.
Ruské dezinformace v Bílém domě
Podle Zelenského mělo toto opatření vážné dopady na ukrajinské jednotky na frontě, které dočasně ztratily přístup k zásadním informacím z amerických satelitů. Přesto Zelenskyj odmítá svalit vinu za situaci v oblasti Kursku přímo na Trumpovu administrativu. „Stav morálky vždy závisí na tom, zda vaši partneři stojí po vašem boku. Ale neřekl bych, že zmrazení mělo vliv na operaci v Kursku,“ řekl Zelenskyj.
Pozdější jednání mezi americkou a ukrajinskou stranou v Saúdské Arábii pomohla napětí snížit. Zelenskyj tehdy přijal pragmatický přístup a souhlasil s příměřím bez předběžných podmínek. I když šlo o velký ústupek, podle jeho slov „teď není chvíle pro idealismus“.
Ukrajinský prezident v rozhovoru kritizoval přístup Trumpovy administrativy, která podle něj často dávala větší váhu ruským dezinformacím než vlastním americkým zpravodajským informacím. Americký prezident podle něj dezinformace často nekriticky přebíral od Vladimira Putina. Trumpovy výroky o údajném obklíčení ukrajinských vojsk Zelenskyj dokonce označil za „lež“.
Zelenskyj v rozhovoru varoval před nebezpečím takového postoje. „Myslím, že se Rusku podařilo ovlivnit některé lidi v týmu Bílého domu,“ uvedl. Vadí mu představa, že Američané začínají věřit, že Ukrajina válku nechce ukončit a je třeba ji k tomu přimět.
Konec války nebude ideální
Do budoucna Zelenskyj doufá, že Donald Trump nakonec pochopí, že Putinovi nelze věřit a že ruské vítězství by mělo katastrofální důsledky nejen pro Ukrajinu, ale celý západní svět.
Přesto připustil, že konec války pravděpodobně nebude podle ideálního scénáře a že se budou muset dělat kompromisy. Zelenskyj je ale přesvědčen, že právě ruská neústupnost a extrémní požadavky nakonec povedou Spojené státy k tvrdšímu postoji vůči Rusku.
V obtížných diplomatických jednáních Zelenskyj spoléhá na pevné spojence, jakým je například český prezident Petr Pavel, kteří otevřeně pojmenují cynismus ruské politiky a poskytují Ukrajině nejen vojenskou pomoc, ale také morální podporu v náročných chvílích války.
Petr Pavel jako výrazný spojenec Ukrajiny
Zmínit Petra Pavla, který navštívil Ukrajinu v kritickém období krátce před masivním ruským bombardováním Oděsy, neopomněl ani novinář týdeníku Time. „Člověk musí být opravdu cynický, když deklaruje vůli k mírovým jednáním, respektive jednáním o příměří, a zároveň zahájí masivní útok na civilní infrastrukturu,“ uvedl Pavel během návštěvy minulý týden.
Petr Pavel dlouhodobě patří k nejvýraznějším spojencům Ukrajiny a během prvního roku války pomohl zajistit pro ukrajinskou armádu více než milion dělostřeleckých nábojů, které hrály klíčovou roli v obraně země.
Současně však varoval před přílišným optimismem ohledně rychlého dosažení míru. Upozornil, že hrozí dlouhodobé zmrazení konfliktu podobně jako v případě rozděleného Německa či Korejského poloostrova. „Dosažení návratu plné suverenity a územní celistvosti není cílem na krátkou dobu,“ řekl Pavel. Zdůraznil, že se jedná „o běh na dlouhou trať“.
