Zelenskyj už dříve varoval před přípravami Ruska na další rozsáhlý úder, který má za cíl definitivně destabilizovat ukrajinskou energetickou síť. Podle vládních informací Moskva plánuje útoky na zařízení a sítě obsluhující jaderné elektrárny, aby zemi zcela odřízla od dodávek tepla a elektřiny. Tato hrozba přichází v době, kdy ukrajinská města již nyní svádějí boj o přežití v extrémních mrazech.
„V nadcházejících dnech musíme zůstat extrémně ostražití. Rusko se připravilo na úder – masivní úder – a čeká na vhodný okamžik k jeho provedení,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 19. ledna. Prezident vyzval občany, aby věnovali velkou pozornost alarmům, a nařídil regionům, aby si před útokem připravily plány pro reakci na mimořádné události.
Situace v Kyjevě dosáhla podle serveru The Kyiv Independent kritického bodu. Po útocích z počátku ledna se město ocitlo v humanitární krizi, kdy se obyvatelé tříset tisícové metropole museli obejít bez vytápění a tekoucí vody. Zelenskyj v reakci na zhoršující se stav vyhlásil v energetickém sektoru výjimečný stav a nařídil zajistit občanům nepřetržitý přístup k takzvaným „bodům nezlomnosti“, které nabízejí teplo a elektřinu.
Energetický kolaps znovu rozdmýchal dlouholetý politický konflikt mezi prezidentem a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem. Zelenskyj nešetřil kritikou a prohlásil, že vedení hlavního města pro přípravu na zimu udělalo „příliš málo“. Situaci v Kyjevě srovnal s jinými městy, například s těžce ostřelovaným Charkovem, která podle něj zvládají následky útoků lépe. „V hlavním městě jsem ani v posledních dnech neviděl dostatečné úsilí,“ uvedl Zelenskyj 14. ledna.
Vitalij Kličko tato obvinění odmítl jako nepodložená a politicky motivovaná. Podle jeho slov vláda s městem dostatečně nekoordinuje krizová opatření. Starostovi poradci pro Kyiv Independent uvedli, že místo vzájemné podpory v těžkých časech dochází k politické likvidaci.
Experti oslovení ukrajinskými novináři poukazují na to, že odpovědnost za současný stav nesou obě strany. Zatímco centrální vláda měla podle nich dříve změnit status quo řízení energetiky, kyjevská radnice čelí kritice za nehospodárné utrácení prostředků. „Kyjev má největší rozpočet v zemi, přesto starosta Kličko utrácel finance nezodpovědně, například za renovace parků namísto posílení kritické infrastruktury,“ uvedla Viktoria Vojcická, členka dozorčí rady think-tanku We Build Ukraine.
Současná krize tak odhaluje nejen zranitelnost ukrajinské sítě, ale i hluboké trhliny ve vnitřní politice země, která bojuje o svou existenci. Podle vojenské rozvědky se Rusko nadále soustředí na vyřazení rozvoden napojených na aktivní jaderné elektrárny na jihu a západě země, což může vést k úplnému blackoutu v době, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.
