Ukrajina se nachází ve zcela mimořádné situaci. Kvůli ruské invazi, která začala v únoru 2022, jsou prezidentské i parlamentní volby odloženy. Ústava sice stanovuje pravidelný volební cyklus, ale v podmínkách válečného stavu není jejich konání možné. Přesto se debata o tom, jak by dopadly, postupně dostává do popředí, a to i mezi samotnými ukrajinskými elitami.
Podle Hryniva prošel během války zásadní proměnou i současný prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jedna z nejvýznamnějších proměn v myšlení se odehrála v hlavě samotného prezidenta,“ popisuje politolog změnu Zelenského rétoriky i stylu vládnutí.
Zelenskyj, který byl v roce 2019 zvolen jako outsider slibující konec války na Donbasu, se postupně proměnil v lídra válečné země. Jeho popularita po ruské invazi prudce vzrostla, v posledních měsících však čelí i kritice – například kvůli vývoji na frontě nebo napětí uvnitř politického systému.
Zalužnyj jako favorit
Právě v tomto kontextu se objevuje jméno Valerije Zalužného. Generál, který vedl ukrajinskou armádu v prvních fázích války a stal se symbolem odporu proti Rusku, patří dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším osobnostem v zemi. Jeho popularita vychází nejen z vojenských úspěchů, ale i z image profesionála stojícího mimo tradiční politiku.
Podle Hryniva jsou dnes síly mezi Zelenským a Zalužným vyrovnané. „V sociologických průzkumech se pravidelně střídají na prvním místě,“ uvádí.
Klíčovým problémem pro Zelenského je však podle něj druhé kolo voleb. „Má za sebou pouze své lidi, kteří mu důvěřují. A to nestačí k jistému vítězství,“ upozorňuje politolog. S tím, že hlasy nerozhodnutých voličů a podporovatelů jiných kandidátů se k současnému prezidentovi nepřelévají.
Noví hráči a konec „staré gardy“
Do hry zároveň vstupují i další postavy. Výrazně posílil například šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, který se podle Hryniva během krátké doby vyšplhal mezi potenciální kandidáty na třetí místo.
Naopak tradiční političtí hráči jako expremiérka Julija Tymošenková nebo bývalý prezident Petro Porošenko podle Hryniva ztrácejí šanci uspět v prezidentské volbě. „Žádný ze ‚starých těžkých vah‘ nemá šanci vyhrát prezidentské volby,“ tvrdí.
Výsledek případných voleb by tak odrážel hlubší proměnu ukrajinské společnosti. Válka posílila důvěru v armádu a její představitele, zatímco tradiční politické struktury ztrácejí vliv.
Zda se ale volby skutečně uskuteční v dohledné době, zůstává otázkou. Válečný stav zatím jejich konání neumožňuje a Ukrajina nadále soustředí veškeré kapacity na obranu proti ruské agresi. Přesto je už dnes zřejmé, že až válka jednou skončí, Ukrajinu čeká nejen obnova země, ale i zásadní politický přerod, v němž mohou hrát hlavní roli lidé, kteří se dosud pohybovali mimo tradiční politiku.
